Praha - Poslanci zrušili třicetikorunové poplatky u lékaře a v lékárnách. Ke zrušení plateb v ambulancích a za recept se vláda zavázala v koaliční smlouvě. Od roku 2008, kdy tehdejší ministr zdravotnictví za ODS Tomáš Julínek polatky zavedl, tak zůstává v platnosti pouze jediný - 90 korun při návštěvě pohotovosti. Sněmovna rovněž odhlasovala odklad zavedení povinnosti předepisovat recepty výhradně elektronicky, a to o tři roky.
Zrušení poplatku podpořilo 113 ze 153 přítomných poslanců. Proti zvedlo ruku 31 poslanců z TOP 09 a ODS. Výpadek příjmů ambulancí a lékáren bude činit podle propočtů z loňska asi 3,27 miliardy korun. Lékaři mají dostat kompenzace prostřednictvím úhradové vyhlášky do výše vybraných poplatků za loňský rok. V případě farmaceutů chce ministerstvo zavést zvláštní výkon vydání léčebného přípravku na recept, který by byl hrazen z pojištění.
„Nic už nebrání tomu, aby tento zákon byl potvrzen v Senátu a od 1. ledna zmizely zbývající finanční bariéry přístupu ke zdravotní péči,“ řekl pro ČT ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Zrušení regulačních poplatků, kromě platby za pohotovost, má koaliční vláda v programovém prohlášení. Podle Němečka představují sociální a administrativní zátěž a neplní očekávanou regulační funkci.
Bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09):
- „Jde o rozhodnutí očekávané, žádné zemětřesení nebude. Ale je to rozhodnutí špatné, protože paradoxně narušuje solidaritu. Relativně málo nemocných je mnohem více než těch těžce nemocných… Jestliže ti méně nemocní a movitější platili poměrně více než ti nemocnější, tak nyní platit nebudou a zdravotní systém bude o peníze ochuzen.“
- "Příspěvek, který jde ze státního rozpočtu jako kompenzace, bude muset být trvalý a tyto peníze samozřejmě budou v rozpočtu chybět.
Poplatky zavedl Tomáš Julínek
Regulační poplatky zavedla do zdravotnictví koalice ODS, lidovců a Strany zelených s příchodem roku 2008, které v rámci reformních změn prosazoval tehdejší ministr zdravotnictví za ODS Tomáš Julínek. Od 1. ledna platili lidé u lékaře a za položku na receptu 30 korun. Za den hospitalizace v nemocnici se od té doby vybíralo 60 korun a za ošetření na pohotovosti 90 korun. Zároveň byl stanovený tzv. ochranný limit, kdy neměla suma, kterou jeden člověk zaplatí za zdravotní péči, překročit 5 tisíc korun ročně.
Změny na sebe nenechaly dlouho čekat
Už v srpnu 2008 došlo ke zrušení poplatků u novorozenců. V prosinci se pak povedlo levicovým poslancům odhlasovat zrušení poplatků, ale senátoři návrh vrátili zpět do sněmovny. Poslanci se tedy posléze dohodli s ministerstvem zdravotnictví na tom, že poplatky zůstanou, ale od dubna 2009 budou zavedeny změny.
Za lékařskou prohlídku pak přestaly platit děti do 18 let. Dětem a lidem starším 65 let se také snížil ochranný limit na 2 500 korun. Došlo i ke zrušení poplatků za recept, pokud šlo o lék s nulovým doplatkem nebo s doplatkem nižším než 30 korun.
Kraje proti vládě
Středočeský kraj pod taktovkou Davida Ratha přišel na začátku roku 2009 jako první s praxí hrazení poplatků za pacienty v pěti svých krajských nemocnicích a lékárnách. V únoru se k němu přidaly další kraje vedené sociálními demokraty a tím politici ČSSD splnili slib, s nímž vyhráli v předešlém roce krajské i senátní volby.
Už za pár měsíců, na začátku dubna, soud rozhodl, že krajské lékárny ve Středočeském kraji musejí vybírat poplatky, a rozhodnutí posléze platilo pro ostatní kraje. Od dubna také začaly padat první pokuty od pojišťoven.
Začátek konce poplatků
Od prosince 2011 pacienti museli platit místo původních 60 korun 100 korun za den v nemocnici. Na podnět ČSSD se celou novelou, jejíž součástí bylo i zdražení poplatků v nemocnici, zabýval Ústavní soud, který v červenci 2013 stokorunu za hospitalizaci zrušil a dal zákonodárcům lhůtu do konce roku, aby zvýšení poplatků odvolali sami. Své rozhodnutí soud postavil na tom, že takto vysoký poplatek činí nemocniční péči pro řadu lidí v podstatě nedostupnou. S lednem letošního roku je poplatek za pobyt v nemocnici zrušený.
Poslanci odsouhlasili odklad elektronických receptů
Sněmovna chce odklad zavedení povinnosti předepisovat recepty výhradně elektronicky, a to o tři roky. Drtivá většina receptů je nyní v papírové formě. Povinný elektronický recept měla od roku 2015 zavést novela schválená začátkem minulého roku. Ministerstvo uvádí, že na povinnost není připraven Státní ústav pro kontrolu léčiv ani část lékařů, protože nevyužívají výpočetní techniku. Jde prý vesměs o starší lékaře v odlehlejších regionech.
Povinné využívání elektronického receptu prosadil sněmovní zdravotnický výbor v minulém volebním období do původně technické vládní normy, která přejímala evropské směrnice. Předkladatelé z řad tehdejších koaličních poslanců si od zavedení povinných elektronických receptů slibovali úspory jedné až dvou miliard korun ročně. Zmizely by podle podle nich také falešné recepty.
