Poslanci v pátek zmírnili zákon o střetu zájmů u komunálních politiků. Panovaly totiž obavy, že by kvůli povinnosti zveřejňovat údaje o svém majetku nebyl zájem kandidovat v podzimních komunálních volbách. U představitelů malých obcí, kteří za obecní funkci nepobírají plat, tak budou veřejné jen údaje o nemovitostech a funkcích ve firmách. Údaje o movitém majetku a závazcích komunálních politiků mají být podle sněmovny neveřejné. Zákon teď míří do Senátu.
Poslanci zmírnili „svlékací zákon“ pro starosty. Část majetkových přiznání bude neveřejná
„Majetková přiznání budou vyplňovat všichni, jen některé údaje budou neveřejné,“ řekla za předkladatele k obsahu novely poslankyně STAN Věra Kovářová. „Snažíme se zachovat kontrolu a omezit šmírování,“ dodal lidovec Ondřej Benešík.
Důvodem změn je snaha zabránit odlivu uchazečů o místa v zastupitelstvech, který podle zástupců samospráv hrozí zejména v malých obcích při podzimních komunálních volbách. Změnu chtěly například Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv.
Neveřejné by měly být všechny údaje o závazcích a movitých věcech. Komunální politici by tak zveřejňovali data o svých příjmech, nemovitostech, cenných papírech a podílech ve firmách.
V případě obecních politiků, kteří nejsou za výkon funkce placeni, by s výjimkou zastupitelů statutárních měst (a Prahy) nebyly veřejné ani údaje o příjmech a majetkových výhodách.
Nahlížení do registrů jen na základě žádosti ve sněmovně neprošlo
Poslanci ale nakonec odmítli návrh poslance Patrika Nachera (ANO), podle něhož by lidé mohli v centrálním registru nahlížet do majetkových přiznání některých obecních politiků jen na základě individuální žádosti.
Dolní komora neschválila ani další Nacherovu úpravu, podle níž by politici měli přímo ze zákona o střetu zájmů právo na informaci o tom, kdo o údaje o nich žádal.
Právě o tyto úpravy poslanci svedli největší argumentační bitvu. Proti Nacherovým návrhům se postavili jak ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO), tak Piráti. Podle nich by úpravy přinesly jen zvýšenou byrokracii a nezabránily vytváření nekontrolovatelných databází údajů z přiznání, do nichž bude anonymní přístup.
Podle zastánců těchto úprav ale ke starostům nelze přistupovat automaticky jako ke sprostým podezřelým. Podle Kovářové (STAN) se už nyní mohou lidé dozvědět automaticky jednou ročně, kdo se o ně zajímal v základních registrech, pokud mají datovou schránku.
