Prezidentův kancléř nebude potřebovat bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň utajení. Poslanci na návrh KSČM zamítli novelu Starostů a nezávislých, která by povinnost uzákonila. Zamítli také návrh sedmi desítek poslanců, aby se povinnost elektronické evidence tržeb vztahovala pouze na registrované plátce DPH. Sněmovna naopak podpořila omezení počtu námitek podjatosti vůči úředníkům. Jednala také o zavedení nového trestného činu „maření spravedlnosti“ a dokončila zdlouhavé úvodní projednávání evropského fiskálního paktu.
Pro zamítnutí nutné prověrky kancléře hlasovalo 98 ze 159 přítomných poslanců, proti jich bylo 41. Zamítnutí podpořili vedle komunistů také zástupci ANO, SPD a ČSSD.
Předloha byla reakcí na spory o chybějící prověrce současného prezidentova kancléře Vratislava Mynáře. Za předkladatele návrhu řekla poslancům Věra Kovářová (STAN), že kancléř by měl mít prověrku, protože pracuje s informacemi, „které v nesprávných rukách mohou představovat bezpečnostní riziko státu“.
„Funkce kancléře prezidenta republiky je důležitou a váženou pozicí, která si zaslouží být obsazena důvěryhodnou a prověřenou osobou, která bude hájit zájmy státu, a ne své osobní,“ řekla Kovářová. Starostové už dříve řekli, že je paradoxní, když prověrku mají podřízení kancléře, a mohou se tedy seznamovat s informacemi, ke kterým jejich nadřízený přístup nemá.
Vedle povinnosti mít bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň utajení novela pojednávala o bezúhonnosti a svéprávnosti. Kancléř by také nesměl zastávat žádnou funkci v politických stranách a hnutích. Pokud by novela platila, kancléř by musel získat nejpřísnější prověrku do roka.
Kritikům vadí to, že novela mířila na konkrétního člověka, kterého předkladatelé zmínili i v důvodové zprávě. Mynář rozhodnutí sněmovny přivítal. „Věřil jsem ve zdravý rozum ve sněmovně a nic jiného jsem nepředpokládal. Je to samozřejmě hloupost a uražená ješitnost některých poslanců, kteří už nevědí, jakým způsobem by exhibovali. Takže já jsem za to samozřejmě rád,“ řekl kancléř.
Mynář bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné nezískal a Národní bezpečnostní úřad zamítl i jeho rozklad vůči tomuto rozhodnutí. Kancléř se rozhodl proti tomu bránit soudní cestou. Nyní řekl, že podrobnosti o průběhu soudního jednání nemá. Z médií pouze zaznamenal, že před projednáním jeho případu se musí soud zabývat dalšími asi 50 záležitostmi, což by v rámci statistiky znamenalo zahájení líčení na podzim.
Vláda Andreje Babiše (ANO) novelu STAN odmítla pro nesystémovost. Uvedla také, že není třeba, aby měl hradní kancléř osvědčení pro nejvyšší stupeň utajení, neboť kancelář prezidenta pracuje pouze s informacemi podléhajícími stupni utajení vyhrazené nebo důvěrné.
EET jen na plátce DPH omezena nebude
Sněmovna v závěrečném hlasování po rozsáhlé debatě zamítla návrh sedmi desítek poslanců z pěti sněmovních stran, aby se povinnost elektronické evidence tržeb vztahovala pouze na registrované plátce daně z přidané hodnoty. Pro zamítnutí hlasovalo 98 poslanců z klubů ANO, KSČM a ČSSD. Proti zamítnutí byli poslanci ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.
Poslanecká novela přicházela s tím, aby se elektronická evidence tržeb vztahovala jen na registrované plátce DPH. Šlo by o osoby, jejichž obrat za předcházejících 12 měsíců přesáhl milion korun, a které se tedy musí registrovat jako plátci DPH, případně se k dani registrovaly dobrovolně.
Vláda ale s návrhem nesouhlasila. Podle ní by příliš omezoval okruh osob, které evidenci podléhají. Plátcem DPH je osoba, která překročí milionový obrat, a nezávisí na tom, zda se přitom zaregistrovala jako plátce. Podle vlády by tak podnikatel, který nesplní svoji povinnost a neregistruje se, nemusel evidovat své tržby.
Piráti proto přišli s pozměňovacím návrhem, který na tuto výtku reagoval a nastavoval povinnost EET na všechny plátce DPH. Protože sněmovní většina prosadila zamítnutí předlohy, o tomto návrhu už se nehlasovalo.
Vláda ve středu schválila návrh novely zákona o EET, který kromě jiného zavádí vedle běžného a zjednodušeného režimu i zvláštní režim elektronické evidence tržeb. Poslanci by ho mohli projednávat už na své příští schůzi na konci června.
Omezení námitek podjatosti vůči úředníkům prošlo
Poslanci schválili novelu správního řádu, která má omezit námitky podjatosti vůči úředníkům při správních řízeních. Předlohu navrhl Pardubický kraj, poslanci v ní upřesnili jen některé pasáže. Normu nyní dostane k posouzení Senát.
Novela se týká situací, kdy je předmětem námitky skutečnost, že úředník je ve služebním nebo v pracovním vztahu k obci, kraji či státnímu úřadu, u kterého se dané správní řízení vede. Novela má zabránit tomu, aby byl tento důvod zneužíván k procesním obstrukcím, uvedl pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD).
Nově by pochyby o podjatosti úředníka pro služební nebo pracovní vztah k obci, kraji nebo státnímu úřadu nevedly k jeho vyloučení ze správního řízení. Tak by mohl podle předkladatelů počet námitek podjatosti výrazně poklesnout, a tím by se mohlo rozhodování úředníků urychlit.
Účastníci řízení podle tvůrců novely nyní často poukazují na možnou podjatost, když dalším účastníkem řízení je i obec, kraj nebo státní úřad, jehož úředník má toto řízení na starosti. Namítají, že úředník může rozhodovat ve prospěch tohoto úřadu, což se však vztahuje v konečném důsledku na všechny úředníky daného úřadu. Správní řízení se v takových případech předává jinému úřadu, který ale není takzvaně místně příslušný.
Vláda k návrhu zaujala neutrální stanovisko. Podotkla v něm však, že návrh nepředstavuje návrh řešení tzv. systémové podjatosti a k omezení průtahů přispěje jen dočasně, protože část účastníků jen odradí od podávání námitek.
Poslanci napravují právní vakuum kolem některých SVJ
Sněmovna schválila vládní novelu, jež upravuje vznik společenství vlastníků bytů v původně čistě družstevních domech. Dříve vznikala společenství ze zákona poté, co družstevní podíl v domech klesl pod čtvrtinu.
Minulá poslanecká úprava stanovila tento podíl na polovinu. Nepamatovala ale na situace, kdy v domech klesl družstevní podíl pod polovinu už před její účinností, ale nebyl nižší než čtvrtina. Některá družstva se kvůli této změně ocitla podle vlády v právním vakuu.
Rejstříkové soudy teď odmítají zapsat společenství vlastníků z podnětu družstev a katastrální úřady blokují jakékoli převody bytů. Nynější novela by měla tento stav přechodným ustanovením napravit. Musejí ji ještě posoudit senátoři a podepsat prezident.
Fiskální pakt jde do výborů
Po vleklém projednávání, které zasáhlo hned několik jednacích dnů, prošel úvodním čtením evropský fiskální pakt. Dlouhá debata ukázala, že jsou postoje stran vůči němu zásadně rozdělené. ODS či SPD se obávají, že jeho případné přijetí by Česko neodvratně postavilo na cestu k přijetí eura.
„Budeme přijímat smlouvu, kterou nijak nepotřebujeme, kterou žádné partnery v Evropské unii nebrzdíme, která je nefunkční a která pravděpodobně zaznamená v budoucích měsících a letech změnu. Nemyslím si, že pro takový návrh textu je racionální z těchto důvodů argumentovat,“ shrnul své výhrady poslanec ODS Jan Skopeček. Podle místopředsedy hnutí SPD Radima Fialy je pakt součástí salámové metody vtahování ČR do eurozóny.
Návrh na zamítnutí návrhu však sněmovna nepodpořila. Podle vlády přistoupení k paktu ČR k euru nijak neposouvá. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před poslanci opakovaně ujišťovala, že ratifikace smlouvy neovlivňuje rozhodnutí české strany o vstupu do eurozóny a nijak k němu dodatečně nezavazuje.
Když poslanci návrh nezamítli, rozpoutala se ještě diskuse o tom, které všechny výbory by se měly fiskálním paktem zabývat. Nakonec půjde pouze do zahraničního a finančního výboru, naopak neprošly návrhy na jeho odeslání do školského, zemědělského, ale ani ústavně právního výboru.
S projednáním ve školském výboru přišel Václav Klaus (ODS) s tím, že jím očekávané přijetí eura může vést k podobným problémům jako v jihoevropských zemích. „Sledujeme obrovskou nezaměstnanost mladých lidí a to má samozřejmě velký dopad na školský systém, který by se na to měl připravit.“ Další návrh v přímé reakci na Klausova slova přednesl Miroslav Kalousek (TOP 09): „Na základě právě přednesené argumentace si dovoluji navrhnout zařadit do výboru zemědělského.“
Aby se paktem zabýval i ústavně právní výbor, navrhoval Marek Benda (ODS), podle kterého „by mělo být vyjasněno, jakou většinou se hlasuje o této smlouvě (…), protože odpovědí opravdu není, že si to dva ministři, kteří to předkládají, přejí“.
Nový trestný čin „maření spravedlnosti“?
Poslanci se opět přeli také o zavedení nového trestného činu maření spravedlnosti. K hlasování o novele se nedostali, uskuteční se patrně na příští schůzi. Čin míří na předkládání falešných nebo pozměněných důkazů a na navádění ke křivému obvinění nebo výpovědi. Odpůrci namítají, že čin by mohl obecně pozměnit práva obviněného člověka na obhajobu.
Šanci na postup do Senátu má vládní technická novela volebních zákonů, která reaguje zejména na problémy s počítáním přednostních hlasů v loňských sněmovních volbách. Ústavně-právně výbor doporučil plénu také schválení úpravy lidovců, která snižuje hranice pro vstup volebních koalic do dolní komory. Zda získá pozměňovací návrh dostatečnou podporu i ve sněmovně jako celku, není jisté.
