Praha - Památku obětí komunistického režimu si v pražských Ďáblicích připomněli bývalí političtí vězni, zástupci Parlamentu a vlády. Z politických důvodů bylo v době po komunistickém puči do roku 1989 popraveno přes 200 lidí. Pietní akt proběhl v Ďáblicích den před 61. výročím popravy Milady Horákové.
Političtí vězni si připomněli oběti režimu
Zavzpomínat na hrůzy komunistického režimu si přišel na ďáblický hřbitov i 94letý Eduard Marek. Ve věznicích a lágrech strávil deset let: „Měl jsem navrženo doživotí, ale poněvadž jsem zatvrzele zapíral, tak mi to zkrátili aspoň na deset let.“ K uvěznění v jeho případě stačilo, že byl okresním předsedou Junáka, odmítl komunistům spolupráci a přechod svých skautů k pionýrům.
Na čestném pohřebišti ďáblického hřbitova jsou desky se jmény 243 lidí popravených nebo umučených v době komunismu. U severní zdi hřbitova byli tajně pohřbíváni, často do hromadných hrobů. „Znovu a znovu je nutné připomínat všechno zlo, které do naší země vnesl komunismus a jeho vykonavatelé,“ řekla místopředsedkyně Senátu Alena Palečková.
3 minuty
Reportáž Ivana Lukáše
Ostatky Milady Horákové v Ďáblicích nejsou. Místo, kde urna s jejím popelem skončila, není známé. Na symbolickém hrobě na Vyšehradě je proto nápis „Popravena, ale nepohřbena“.
Bojovníci proti komunismu se teprve minulý týden dočkali zákona o třetím odboji, který prošel sněmovnou a měl by v případě, že ho schválí Senát a podepíše prezident, vstoupit v platnost symbolicky 17. listopadu.