Praha - Po třináctileté praxi transplantací plic v Česku stále není vyřešeno, jak mají pojišťovny operace hradit. Lékaři je proto musejí fakturovat na jednotlivé úkony a nemocnice na tom tratí. Přitom v zahraničí transplantace znamenají pro nemocnice zisky. Transplantace plic v Česku zatím kontinuálně provádí jen pražská FN Motol. Ještě před několika lety na jednu operaci dostával dva miliony korun, tedy částku, která zahrnula operaci, následnou péči, potřebné léky i náklady na případné komplikace.
Největší pojišťovna v zemi - VZP - návrat k původnímu systému, tj. jedinou platbu za kompletní transplantaci, do budoucna nevylučuje. „Na tento výkon dosud není kód. Je tedy potřeba, aby odborná společnost vystavila takzvaný kalkulační list, aby mohl být tento výkon zařazen do seznamu,“ komentuje to mluvčí VZP Jiří Rod.
Ten už leží na ministerstvu zdravotnictví a lékaři doufají, že při tvorbě příštího seznamu chirurgických výkonů do něj bude zařazen.
Náklady jsou 800 tisíc, úhrada je deset tisíc
„V této chvíli jsou reálné náklady kolem 800 tisíc. Reálná úhrada je kolem deseti tisíc, kterou dostáváme za resekci plic,“ říká ředitel FN Motol Miloslav Ludvík. Nemocnice si nyní fakturuje zvlášť například otevření hrudníku nebo materiál, aby dala dohromady částku, kterou za operaci zaplatila.
„Transplantace plic je problém hlavně organizační. Zorganizovat dva týmy - jeden odebírá orgány, druhý implantuje, mezitím doprava, koordinace. Často se na tom podílí třicet i pětatřicet lidí,“ vysvětluje chirurg Pavel Pafko.
Na čekací listině pro transplantaci je momentálně 50 lidí. Podle lékařů by nové plíce ale potřeboval minimálně dvojnásobek pacientů. Transplantace plic se v Česku dělají od roku 1997. Od té doby jich lékaři provedli již 149.
