Pojišťovnám se nelíbí zdravotnické výdaje. Nemocnice prý pozřou příliš peněz

4 minuty
Jednání o zdravotnických výdajích se zadrhává, pojišťovnám peníze nestačí
Zdroj: ČT24

V českém zdravotnictví se vyjednává o rozpočtu na příští rok a podle zástupců zdravotních pojišťoven jsou rokování složitější než v uplynulých letech – situaci prý komplikují vládní sliby na zvyšování platů v nemocnicích, které odčerpávají peníze pro jiné sektory, například praktiky. Podle šéfa resortu Miloslava Ludvíka (ČSSD) ale prostor k prosazení svých požadavků dostanou všechny segmenty.

Na první pohled se přitom zdá, že je české zdravotnictví v relativně dobré finanční kondici, protože množství prostředků v systému veřejného pojištění roste – příští rok přibude oproti letošku víc než dvanáct miliard.

„Růst výběru pojistného, to znamená ta část, která vzniká tím, že se vám zvýší plat, a zaplatíte tak víc i na zdravotním pojištění, by měl přinést devět miliard korun. K tomu počítáme s třemi a půl miliardami, které jsou na státní pojištěnce,“ rozpočítává bonusové příjmy šéf resortu Ludvík.

Na platbách pro příští rok se ale s pojišťovnami dokázaly dohodnout jenom tři obory: stomatologie, gynekologie a radiodiagnostika. V dalších oblastech tuzemské péče o zdraví vládne nesouhlas, což potvrzují i zástupci pojišťoven. „Dohadovací řízení nemělo výsledek, jaký bychom očekávali. Oproti minulému roku jsme se letos dohodli s polovinou segmentů,“ říká ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

První housle nemocnic

Podle Svazu zdravotních pojišťoven za obtížnou situací stojí především politika Sobotkovy vlády. Kabinet v dubnu schválil zvýšení plateb za státní pojištěnce – tedy děti, seniory a nezaměstnané. Platba na jednoho pojištěnce příští rok stoupne o 49 korun na 969 korun měsíčně. Do zdravotnického systému to přinese tři a půl miliardy korun, které mají aspoň zčásti pokrýt zvyšování zdravotnických platů.

Kvůli početným odchodům lékařů a sester z českých nemocnic do zahraničí (zejména do Německa) nebo do soukromých praxí mají zdravotníci v tuzemských špitálech od ledna dostat přidáno deset procent, což rozpočet zatíží o osm miliard, na dvoutisícové navýšení platů se pak mohu těšit i sestry, které pracují ve směnném provozu u lůžka (náklady + 2,5 miliardy).

To, že nejvíc peněz získají příští rok nemocnice, považuje za správné exministr zdravotnictví z TOP 09 Leoš Heger („V nemocnicích je situace nejkritičtější. Utíká personál, je obrovsky přetížený“.), pojišťovny ale s ohledem na zájmy ostatních segmentů pochybují. 

Druhé housle praktiků

„Politické přísliby nás zavedly do určité pasti, která dá do jednoho segmentu tak veliký podíl nákladů, že pro ostatní segmenty už nezbývá žádný vyjednávací prostor,“ varoval ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Do patu se vyjednávání dostalo například u praktických lékařů, kteří si na nedostatečné příjmy stěžují dlouhodobě a po vedení tuzemského zdravotnictví chtějí, aby se o tři procenta zvedly pravidelné platby, které dostávají za každé jméno ve své kartotéce. „Nabídka pojišťoven, která znamenala nulový nárůst financí pro náš segment, nám přišla neakceptovatelná,“ doplňuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Tam, kde se pojišťovny se zdravotníky nedohodnou, vstupuje do vyjednávání ministerstvo zdravotnictví. To má teď na hledání kompromisu několik dalších měsíců a prostor pro prosazení svých požadavků dostanou podle ministra Ludvíka všechny segmenty péče.

„Víme, že zhruba půl miliardy bude potřeba na snížení doplatků pro děti a důchodce, a víme, že o několik stovek milionů je potřeba zvýšit peníze pro hospice, to je nová věc. Zbylé peníze zatím rozděleny nebyly,“ upozorňuje na to, že možnosti na dohodu zde ještě jsou.

Lhůta končí v říjnu

Ministr financí Ivan Pilný (ANO) má potom za to, že finanční tíseň navzdory růstu vybraného pojištění souvisí s tím, že současná vláda zrušila příspěvky pacientů na péči, které zavedla pravicová vláda Mirka Topolánka. „Zdravotnictví nutně potřebuje nahradit to, co jsme zrušili, například poplatky v nemocnicích. Tlak na příliv prostředků samozřejmě stoupá,“ uvádí.

Jednání mezi ministerstvem a zdravotníky o výdajích v tuzemském zdravotnickém systému začnou v průběhu tohoto měsíce. Vyhlášku s výší plateb musí mít resort hotovou nejpozději do konce října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 1 hhodinou

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 5 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 7 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Babiš při interpelacích odpovídal na otázky o střetu zájmů či Turkovi

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...