Parníky na Vltavě dodnes slouží cestujícím

Praha – Po roční opravě parníku Vltava jsou v Praze opět k vidění dvě kolesové parní lodě. Spolu s Vltavou se po řece prohání také větší a starší Vyšehrad. Oba parníky vyplouvají na Vltavu takřka denně s turisty na palubě, kromě pravidelných vyhlídkových jízd Prahou se několikrát ročně vydávají parníky i na Slapy nebo do Mělníka. Cestující zažívají překrásné chvíle, o jejich pohodlí se ale musí starat řada lidí a také technika, která je na historických plavidlech nečekaně moderní.

Rekonstrukci parníku Vltava si „dala“ Pražská paroplavební společnost ke 175. výročí zahájení paroplavby na Vltavě, parník sám současně završil 70 let služby. Jeho vnější podoba se zásadně změnila, zmizela například zakrytá paluba z 60. let. „V 60. letech došlo k velice necitlivému zásahu do stavby parníku, takže byl celý zakrytý. Spousta takových detailů se nám nelíbila a nebyli jsme přesvědčeni o tom, že jsou správné. Proto jsme přistoupili k rekonstrukci a vrátili jsme parník do původní podoby, jak byl postaven v roce 1940,“ popsal Dušan Sahula z Pražské paroplavební společnosti.

Parníky Vyšehrad a Vltava jsou v provozu téměř neustále. Na rozdíl od provozních parních lokomotiv, které jenom občas vyjíždějí v čele historických vlaků, si tak nemohou dovolit pohánět kolesa původním způsobem – spalováním uhlí. Pára vzniká podstatně ekologičtějším způsobem. „Topíme naftou – máme švýcarský parní kotel. Parník je považován za tepelný zdroj, takže každý rok musíme měřit emise autorizovanou osobou. Schvaluje nám to do provozu inspekce životního prostředí a díky modernizaci toho parního kotle se dnes dostáváme na stejné parametry, jako má plynová kotelna na sídlišti,“ podotkl Dušan Sahula.

23 minut
Prizma
Zdroj: ČT24

Vyšehrad a Vltava – vzpomínka na slavné dny

Parníky Vyšehrad a Vltava jsou odkazem dnů, kdy byla Vltava plná kolesových parníků a lidé jimi jezdili za město stejně často jako vlakem. Zlatá éra parníků končila s druhou světovou válkou, obě dnes provozní lodě vznikly až v posledních letech této epochy. Salonní parník Vyšehrad (tehdy nazvaný Antonín Švehla) postavila ústecká loděnice v roce 1938, Vltavu libeňská loděnice v roce 1940.

Až do konce 80. let vozily parníky výletníky z Prahy na Slapy i jinam, v té době ale už zůstávaly pouze čtyři. Ty byly před rokem 1990 postupně kvůli vážným závadám odstaveny. Vltava a parník Děvín (původní Antonín Švehla, v roce 1992 přejmenovaný na Vyšehrad) prošly rekonstrukcí a staly se z nich restaurační lodi pro vyhlídkové plavby.

Zbývající dvě parolodi (loď, jejíž název Vyšehrad přešel právě na dosavadní Děvín, a Labe – sesterská loď Vltavy) dlouho chátraly u železničního mostu na Výtoni. Parník Labe potom Pražská paroplavební společnost prodala, již bezejmennou zbývající loď, ze které zbylo po zastavené rekonstrukci z konce 80. let pouze torzo, byla odtažena do Chvaletic.

Přestože v podpalubí už se nespaluje uhlí, strojník nepracuje v teplotně příjemném prostředí. I když cestující nahoře moknou a je jim zima, v podpalubí je horko. Ve slunečných dnech panují dole až padesátistuňová vedra.

Správci lodi se ale zapotí, i když parník není v provozu. Parní stroje ve Vyšehradu a Vltavě jsou původní – byť jsou poháněny jiným způsobem než dříve – a je nutné neustále je udržovat a opravovat. To vůbec není snadné. „Parní stroje už dnes nikdo nevyrábí, náhradní díly se nedají koupit, takže pokud se něco opotřebí nebo poškodí, musí se to nově vyrobit. To je velice nákladné a vyžaduje to i zhotovení výkresové dokumentace, protože nikdo takové součástky už nedodává,“ upozornil Jan Palas z Ekotechnického muzea.

Když ale vše funguje, jak má, a parník vypluje na Vltavu, je ihned středem pozornosti. Nepřehlédnutelné jsou obě lodi díky svým rozměrům – Vyšehrad je skoro dvakrát delší než běžné motorové lodi jezdící Prahou a menší Vltava je rovněž výrazně překonává – ale především díky své kráse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O abolici pro vojáky či důchodech diskutovali hosté Událostí, komentářů týdne

Tématem Událostí, komentářů týdne bylo udělení abolice prezidentem Petrem Pavlem čtyřem vojákům, kteří působili v Afghánistánu. Jejich vyšetřování se soustředilo na skutečnost, že afghánský voják, který zabil jejich kolegu, armádního psovoda Tomáše Procházku, nepřežil výslech. Hosté se věnovali také situaci v Pásmu Gazy a postojům vůči Izraeli, odchodu do důchodu nebo ohlédnutí za filmovým festivalem v Cannes. Pozvání do pořadu moderovaného Janou Fabianovou přijali redaktorka Deníku N Petra Procházková, právnička a bývalá politička Kateřina Valachová, šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno, herečka Bára Štěpánová a komentátor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos.
před 5 hhodinami

Přibývá států, které zavádějí elektronickou registraci cizinců

K návštěvě stále většího množství států postačí českým turistům místo víza vyplnit elektronický formulář. V dubnu elektronickou registraci pro turisty zavedla například Velká Británie a v květnu se přidává Thajsko. S vlastním systémem elektronických formulářů pro osoby ze třetích států přichází i Evropská unie.
před 8 hhodinami

Novou tvář získá pětatřicet nádraží

Správa železnic letos plánuje rekordní investice do modernizace tratí, nádraží a infrastruktury ve výši zhruba čtyřiceti miliard korun. Z toho dvě a půl miliardy korun poputují na rekonstrukce budov. Novou podobu získá celkem 35 stanic. Secesní nádraží ve Františkových Lázních bude navráceno do původní podoby, v Mladé Boleslavi vznikne místo staré stanice nová odbavovací hala. Na hlavním nádraží v Praze pak vzniknou nové interiéry jižní části Fantovy budovy.
před 8 hhodinami

Drábová: Životnost Dukovan půjde prodloužit, když projdou kontrolou

Všechny čtyři bloky Jaderné elektrárny Dukovany by mohly fungovat do roku 2045, možná i déle, odhaduje předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Podmínkou ovšem je, aby uspěly při periodickém hodnocení bezpečnosti, zdůraznila v Otázkách Václava Moravce. Nyní mají povolení do roku 2035.
před 12 hhodinami

Pokud USA spustí zvýšená cla, EU musí zareagovat stejně, řekl Lipavský

V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Za hudbou bez peněz v kapse. Další festivaly se přidávají k bezhotovostnímu placení

Festivaly Hrady CZ nebo Pálavské vinobraní se letos přidávají k trendu bezhotovostního placení, takzvaně cashless. Bez hotovosti se obejdou návštěvníci i na novém festivalu Banger nebo na studentském festivalu SHOW Strahov. Důvodem je podle organizátorů hlavně přehled nad tržbami a větší komfort pro návštěvníky. České televizi to potvrdilo šest festivalů z devíti. Doposud se platilo bez hotovosti na festivalech jako Metronome, Mighty Sounds, Rock for People, Votvírák nebo Colours of Ostrava.
před 20 hhodinami

Stále více lidí bydlí ve sdíleném nájmu. Zdražování bude pokračovat

Realitní makléři po celém Česku se shodují, že oproti loňskému roku zdražily nájmy v průměru o desetinu. S rostoucí cenou přibývá lidí, kteří bydlí ve sdíleném nájmu. Zatímco ale ještě před nedávnem se to týkalo hlavně studentů v univerzitních městech, nyní se už do jednoho společného bytu sestěhovávají i starší a pracující lidé. A podle expertů zdražování nekončí.
před 21 hhodinami

Novému systému varování obyvatel se věnovala Zóna ČT24

Česko zavede nový systém cell broadcast pro rychlé varování obyvatel při mimořádných událostech. Vláda schválila plán, který počítá s nasazením systému za čtvrt miliardy korun již příští rok. Nová technologie umožní zasílat výstrahy rychleji a širšímu okruhu lidí než dosavadní lokalizované SMS, omezená však bude na modernější mobilní telefony.
24. 5. 2025
Načítání...