Praha - V tomto týdnu se připomene 40. výročí protestního sebeupálení studenta filozofické fakulty v Praze Jana Palacha, který se upálil v roce 1969 na protest proti nastupující normalizaci po srpnové okupaci. Zároveň také uplyne 20 let od takzvaného Palachova týdne, sérii protestů proti komunistickému režimu. Tisíce lidí se nebály opakovaně projevit svou nespokojenost a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. Intenzita protestů překvapila nejen vládnoucí politiky, ale také opozici a byla předzvěstí revolučních událostí v listopadu 1989. Vzpomínkové akce na obě události začínají dnes.
Ve čtvrtek 15. ledna začíná dvoudenní konference na téma „Jan Palach“, která se bude týkat nejen vzpomínek na Jana Palacha, ale i vzpomínek na studentské hnutí jako takové. V pátek 16. ledna se ve spolupráci s Národním muzeem uskuteční vysloveně pamětnický panel na ohlas té doby za účasti Tomáše Halíka a Jiřiny Šiklové.
Dnes rovněž vychází více než rok připravovaný sborník Jan Palach´69 a od pátku bude v pražském Karolinu otevřena výstava Jan Palach ´69, kde budou vystaveny právě Palachovy dopisy. Podle děkana FFUK Michala Stehlíka se jedná o první místo, kde budou soustředěny všechny Palachovy dopisy.
Součástí Palachovy korespondence má být nově objevený dopis, který Jan Palach na počátku ledna 1969 napsal studentskému vůdci Lubomíru Holečkovi, kterého vyzval, aby se skupinkou studentů obsadil Československý rozhlas. Prostřednictvím rozhlasu chtěl vyburcovat veřejnost a vyzvat ji ke generální stávce.
Pietní akt
V pátek 16. ledna ve 14.30, to znamená ve stejný den, ve stejnou hodinu a minutu, kdy k tragické události došlo, se před Národním muzeem uskuteční pietní akt.
