Na pražského pacienta platí pojišťovny víc než na zlínského

Praha – Průměrné roční platby zdravotních pojišťoven za jednoho pacienta se v jednotlivých krajích významně liší. Zatímco v Praze je to skoro 23 000 korun „na hlavu“, ve Zlínském kraji 18 500 a v nejslabším kraji Karlovarském pojišťovny za léčbu jednoho pacienta nezaplatí ani 16 000 korun. Vyčíslení plateb přinesly dnešní Hospodářské noviny s odvoláním na nové údaje ministerstva zdravotnictví.

Nerovný přístup k lékařské péči se do konkrétní praxe pacientů promítá například tak, že pacienti z hlavního města dostávají drahé léky na onkologická onemocnění nebo roztroušenou sklerózu dvakrát častěji než lidé se stejným onemocněním, kteří žijí v jižních Čechách. Zmíněné rozdíly tak mají dopad na zdraví a kvalitu života. Zatímco v Praze je naděje na dožití nejvyšší (u mužů 76,3 roku), v Karlovarském kraji, kam se vydává z pojištění na léčbu vůbec nejméně, patří naopak k nejnižším v České republice (72,7 roku).

Výdaje v krajích se naposledy sledovaly v 90. letech

„V posledních letech se to vůbec nesledovalo, teď když ale vidíme, jak výrazně se náklady na pojištěnce liší dle místa jejich bydliště, nemůžeme to tak nechat,“ řekl HN ministr zdravotnictví Leoš Heger s tím, že naposledy se srovnání krajů sledovalo v 90. letech. Rozdílné náklady přitom nyní podle ministrových slov jasně ukazují, kde se pacienti dostávají k péči hůř než jinde. Do reformních zákonů proto chce Heger dostat formulaci, podle které začnou pojišťovny dokládat, že zajišťují v celé zemi srovnatelnou péči.

Podle ředitele Oborové zdravotní pojišťovny Ladislava Friedricha ovšem ke změně, kterou ministerstvo zamýšlí, nedojde okamžitě. „Ze dne na den to nepůjde. Rozdíly jsou dány historicky. Těžko vezmeme přebytečné nemocnice nebo ordinace, které v Praze vyvolávají vyšší poptávku, a přesuneme je do Strakonic,“ konstatoval.

Kolik stojí pacient v jednotlivých krajích?

Roční průměrné platby všech pojišťoven na jednoho pojištěnce jsou očištěné od vlivu věku. Republikový průměr činí 19 883 Kč.

  • Praha: 22 814 Kč
  • Středočeský kraj: 21 369 Kč
  • Moravskoslezský kraj: 20 717 Kč
  • Olomoucký kraj: 20 423 Kč
  • Pardubický kraj: 20 194 Kč
  • Ústecký kraj: 19 554 Kč
  • Liberecký kraj: 19 289 Kč
  • Jihomoravský kraj: 19 277 Kč
  • Kraj Vysočina: 19 256 Kč
  • Plzeňský kraj: 19 174 Kč
  • Jihočeský kraj: 18 597 Kč
  • Zlínský kraj: 18 576 Kč
  • Karlovarský kraj: 15 665 Kč

Heger se chce na kraje víc zaměřit

Vysvětlení nerovných plateb pojišťoven nabízí Heger dvojí: buď se v krajích s nižšími náklady dostávají lidé skutečně hůře k lékařské péči, nebo se v krajích s vyššími náklady, jimž vévodí Praha, poskytují i zbytečné výkony. Do budoucna proto chce ministerstvo sledovat nejen počet plateb, ale také to, kolik léků a jaká ošetření v kterém kraji lidé dostávají.

„Tam, kde se ukáže větší počet operací žlučníku, budeme zkoumat, jestli se nedělají příliš často. Tam, kde bude vysoký počet rehabilitací, můžeme zkoumat, jestli to zařízení nenasává příliš mnoho pacientů,“ uvedl Heger. „Rádi bychom nikde úroveň nesnižovali, na druhou stranu přístup musí být pro všechny rovnocenný.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
před 1 hhodinou

Sjezd sudetských Němců v Brně otevírá rány, míní Havlíček. Kupka apeluje na smíření

Sjezd sudetských Němců, který se má uskutečnit v Brně, je podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) „otevíráním starých ran“. Podle předsedy ODS Martina Kupky program Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) naopak směřuje ke smíření, které je podle něj potřeba podporovat. Ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka uvedl, že jeho strana patrně podpoří sněmovní rezoluci proti konání sjezdu. Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel varoval, že by takové usnesení vyslalo špatný diplomatický signál. V Nedělní debatě moderované Martinem Řezníčkem se hosté věnovali také slovníku některých politiků a zastoupení Česka na summitu NATO.
před 2 hhodinami

Slavia bude chtít po výtržnících z pražského derby náhradu všech škod

Fotbalová Slavia po nedohraném pražském derby uzavře do odvolání severní tribunu, kde sídlí „kotel“ nejhlasitějších fanoušků. Výtržníci, kteří v nastavení sobotního šlágru ligové nadstavby vtrhli na trávník a napadli několik hráčů Sparty, dostanou doživotní zákaz vstupu na stadion. Vršovický klub bude po vinících požadovat náhradu celé škody včetně případné milionové pokuty od disciplinární komise, uvedl předseda představenstva Slavie Jaroslav Tvrdík.
09:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ANO v modelu Kantaru oslabilo, STAN drží druhé místo

Podle dubnového volebního modelu roku 2026 by s přehledem vyhrálo volby hnutí ANO. Oproti březnovému modelu si však pohoršilo o dva procentní body, uvádí agentura Kantar CZ. Další subjekty následují s velkým odstupem, druhé místo si udrželo hnutí STAN. Motoristé se pohybují na pětiprocentní hranici nutné pro vstup do sněmovny. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
před 4 hhodinami

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 8 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 9 hhodinami

Policie vyšetřuje napadení fotbalistů v pražském derby. Tvrdík se omluvil

Ligové pražské derby mezi fotbalisty Slavie a Sparty se po vběhnutí domácích fanoušků na trávník a napadení několika sparťanských hráčů v sobotu nedohrálo. Divákům to oznámil do mikrofonu předseda představenstva vršovického klubu Jaroslav Tvrdík. Policie incident vyšetřuje pro podezření z výtržnictví, za které hrozí až dva roky vězení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Domškoláků“ přibývá. Kvůli nespokojenosti se systémem či psychickým potížím

Stále více dětí školou povinných se učí doma. V posledním školním roce do režimu domácího vzdělávání nastoupilo přes sedm a půl tisíce žáků. To je podle dat ministerstva školství (MŠMT) nejvyšší číslo od roku 2005, kdy byla tato forma výuky oficiálně zavedena. Tehdy se cestou individuálního vzdělávání vydalo pouze 546 dětí. Za stoupajícím trendem může stát celkově větší počet žáků základních škol či psychické problémy dětí. I přes svou nejednotnou formu je tato možnost nenároková a děti i tak absolvují povinné přezkoušení.
před 9 hhodinami
Načítání...