V Národním muzeu probíhá první rozsáhlá revize ve sbírce drahých kamenů. A už objevila řadu nesrovnalostí: třeba syntetický safír tam, kde měl být přírodní. Jinde zase bylo místo diamantu pouhé sklo. Přitom právě předměty v této sbírce byly desítky let považovány za ty nejcennější. Na falešný národní poklad upozornil server Hlídací pes.
„To je velká detektivka. My se snažíme dopátrat, jakým způsobem se k nám kameny dostaly, jak se s nimi zacházelo. Zjišťujeme, zda byl v minulosti spáchán zločin, nebo jestli to bylo zaměněno neodborností,“ vysvětluje ředitel muzea Michal Lukeš.
Minerály totiž není možné určovat jen podle toho, že se na ně člověk podívá pod lupou nebo v elektronovém mikroskopu: „Musíme zjistit jejich chemické složení, k čemuž slouží elektronová mikrosonda,“ dodává vedoucí mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea Jiří Sejkora.
Kamery ČT dostaly výjimku, do depozitáře, kde je přes pět tisíc drahých kamenů, se běžně nedá dostat. Místnost chrání trezorové dveře a otevřít ji smějí pouze dva lidé. Právě tady ale kontrola narazila na nesrovnalosti.
Místo třetího největšího diamantu je v lahvičce jenom sklo. Kašmírský safír pořízený v 70. letech minulého století za 200 tisíc Kčs, je zase vytvořený uměle. Pokud by to byl originál, měl by přitom hodnotu desítek milionů korun.
Muzeum bude prověřovat i staré hudební nástroje či drahé kovy
O sbírku se od 60. let staral Jiří Kouřimský, který už zemřel. V 90. letech ji převzala Petra Burdová, která v minulosti záměnu diamantu potvrdila – na kameru ČT se však vyjadřovat nechtěla. Další problémy odhalil poslední kurátor Lukáš Zahradníček. „Půlka rubínů jsou také syntetika. Zaráží mě, že se na to přichází až teď, v posledních letech,“ dodává Zahradníček.
Zároveň se podivuje, že se na nesrovnalosti ve sbírkách tak dlouho nepřišlo. Vedení muzea se hájí tím, že trvalo dlouho zjistit, zda kameny nejsou uloženy jinde. Navíc sbírky byly donedávna na mnoha místech a podrobná kontrola prý byla téměř nemožná. „Tím, že se sbírky přestěhovaly do nových prostor v Horních Počernicích, tak postupně dochází k jejich vybalování,“ dodává ředitel Přírodovědeckého muzea v NM Ivo Macek.
Zatím se podařilo zkontrolovat asi čtyři stovky nejvzácnějších kamenů ze sbírky. Celková revize by měla být hotová do roku 2020. Národní muzeum ale plánuje prověřit i další sbírky – například pravost hudebních nástrojů, drahých kovů nebo obrazů. Zároveň chce vytvořit výstavu, která by se zaměřila na problematiku falzifikátů v tuzemských i světových muzeích.
