Brno - Manžel spisovatelky Simony Monyové Boris Ingr si nevzpomíná, jak zemřela, přestože byl dnes u brněnského krajského soudu obžalován z její vraždy. Připustil, že její smrt má na svědomí patrně on, protože v době jejího násilného úmrtí loni v srpnu v jejím rodinném domě v Brně-Obřanech nikdo jiný nebyl. 45letému Ingrovi hrozí až 18 let vězení. Proces bude pokračovat výslechem svědků a znalců, verdikt padne asi příští středu.
Manžel Monyové prý o vraždě nic neví
Ingr soud požádal, aby se proces konal s vyloučením veřejnosti. Soudkyně to odmítla. Médiím ale nepovolila v soudní síni pořizovat audio a videozáběry. Při zahájení procesu vznesli pozůstalí po Monyové nárok na odškodné. Po Ingrovi žádají její tři synové, rodiče i bratr celkem 1,5 milionu korun.
Ingr dnes soudu téměř dvě hodiny líčil své mnohaleté soužití se spisovatelkou. Jejich vztah označil za bouřlivý, plný hádek a také občasných fyzických konfliktů, které Ingr charakterizoval slovy „doma byla Itálie“. Přiznal, že při nich dal občas partnerce facku, ale rozhodně jí prý nikdy nechtěl ublížit. „Manželka byla temperamentní a já jsem také temperamentní. Samozřejmě proto docházelo ke kolizím. Manželka mívala pocit, že jí nejsem věrný. Vadilo jí, že se občas podívám na internetu na erotické stránky nebo stránky s auty,“ vypověděl Ingr.
Dva měsíce před vraždou přiměla Ingrová, která jméno Monyová používala jen jako umělecký pseudonym, svého manžela, aby šel na detektor lži. Jediným cílem bylo zjistit, zda ji miluje. „Vyšlo mi (z testu), že jí nemám rád a že jsem s ní jen pro peníze,“ uvedl. Manželce pak prý nebyl schopen vysvětlit, že to není pravda. Monyová výsledky tohoto testu považovala za zcela zásadní a plánovala rozvod. Ingr, který jí jako nakladatel vydával knihy, se z jejího domu musel odstěhovat. Před tím prý po dramatických sporech musel přespávat po hotelích a občas i v lese v autě. Dvojice si navzájem hrozila sebevraždami. Ingr přitom kombinoval popíjení alkoholu s léky. Otec Monyové dnes novinářům řekl, že jeho zeť se k literátce choval jako tyran. Před smrtí měla období, kdy zhubla na pouhých 40 kilogramů. Hovořilo se o tom, že je obětí domácího násilí. Manželé navštěvovali psychology.
Boris Ingr:
„Často jsme se hádali a potyčky byly oboustranné. Někdy mě i vyhodila. Někdy do mě ve vzteku začala bušit, což jsem jí oplatil třeba fackou. Vyžadovala to. Nesnášela, když jsem jen tak beze slov odešel. To podle ní bylo ze všeho nejhorší. Píše o tom i v knize Konkurz na milence.“
„Většinou jsem nevěděl, co dělat. Nechápal jsem, co se děje, co je podstatou, proč je naštvaná. Manželka často psala v knihách, co udělá. Jako by si to na tom předem testovala a dodávala si tím odvahu. V roce 2011 se tyto problémy stále více vyhrocovaly.“
„Nechtěl jsem se hádat před synem. Viděl jsem na něm, že mu to nedělalo dobře. Ona ale říkala, že jen ať to vidí, že rodiče mají konflikt. Syn ale vždycky říkal – rodiče se perou, ne táta bije mámu.“
Spory vyvrcholily loni 3. srpna, kdy kolem 22:25 dorazil na návštěvu svého sedmiletého syna, jenž byl v péči Monyové. Nyní se o dítě stará Monyové bratr, jemuž byl hoch svěřen do péče. Spisovatelka podle obžaloby při hádce s manželem utržila ránu do hlavy a pak bodné rány do krku a hrudníku, jimž záhy podlehla. Ingr k tomu soudu řekl, že poranění hlavy si způsobila před osudným dnem sama.
Ingr uvedl, že na kritický den měli s manželkou domluvenou schůzku v restauraci kvůli jeho stěhování. Tvrdí ale, že nic ze zásadních momentů večera, kdy došlo ke tragédii, si nepamatuje. „Vybavuji si jen pár mžiků. A pak už jen, jak ležím a nějaká paní mě ošetřuje. Tady jsem se dozvěděl, že manželka je mrtvá,“ řekl Ingr u soudu. „Není to pravda, věděl, co dělá. Normálně jsme s ním mluvili, byl při vědomí,“ oponovala ošetřující lékařka záchranné služby. „Když nás policisté volali do domu, že tam leží pobodaná žena, křičel na nás, ať zachráníme ji a na něj se vykašleme,“ dodala.
Ingr v době činu skočil dvakrát z okna v prvním patře. Poranil se, ale přežil. Po prvním skoku se vrátil do domu. Nelze vyloučit, že ještě tou dobou mohla Monyová žít a zemřela až krátce před druhým skokem svého manžela z okna. Ingr se ze zranění způsobených skokem z okna vyléčil a pak nějaký čas pobýval na psychiatrii věznice v Brně-Bohunicích. Tam se prý o smrti manželky dozvěděl. Uvedl, že se s celou událostí velmi těžce vyrovnával.