Vlna veder v kombinaci s dlouhodobým nedostatek srážek vysává z české krajiny vláhu, horní tok Labe i jihočeská Nežárka hlásí extrémní sucho a Lužnice se dostává na své stoleté minimum. Podle meteorologů navíc už třetina měřících objektů hlásí také pokles podzemních vod.
Meteorologové rozlišují tři druhy sucha – klimatické, půdní a hydrologické. Podle náměstka ředitele ČHMÚ Jana Daňhelky v Česku už nastaly všechny tři typy sucha. „Pokud bych měl současný stav přirovnat k historii, pak se velmi blížíme stavu z posledního opravdu suchého roku 2003,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro deník Právo.
Druhy sucha podle meteorologů:
- sucho klimatické: nedostatek srážek
- sucho půdní: projevuje se nedostatkem vláhy pro rostliny
- sucho hydrologické: klesají průtoky řek a stav podzemních vod
Klimatické sucho odborníci počítají podle chybějícího deště. Za prvních šest a půl měsíce v Česku napršelo většinou jen mezi 50 až 75 procenty běžného množství srážkové vody. Jsou ale místa, kde nenapršela ani polovina obvyklého úhrnu, a vůbec nejvyprahlejší je východ republiky. Severní Moravě podle Českého hydrometeorologického ústavu chybí od dubna 94 litrů na metr čtvereční, na jihu Moravy je to o litr méně. Poslední srážkově nadprůměrný měsíc byl březen a od té doby roste srážkový deficit.
Kvůli malému množství deště tak pokračuje vysycháním řek, jejichž průtoky klesly pod hranici 48,4 krychlových metrů za sekundu. Extrémní sucho vlivem vlny veder a nedostatku srážek hlásí Úpa v krkonošském Horním Maršově, Labe v Přelouči a především jihočeské řeky Nežárka a Lužnice. Na poslední zmíněné teče jen jedna čtrnáctina obvyklého množství vody; podle hydrologů se řeka z pohledu stavu hladiny dostává na stoleté historické minimum. Stav říčních toků sleduje mapa ČHMÚ.
Meteoroložka: Konec sucha nemůžeme slíbit
„Nemůžeme slíbit, že by sucho mělo končit,“ konstatuje v této souvislosti meteoroložka České televize Zuzana Krejčová. Letní počasí by podle ní totiž mělo pokračovat i po středě, kdy má kumulovat současná vlna tepla. „V Čechách teploty půjdou lehce dolů, měly by se pohybovat mezi pětadvaceti až devětadvaceti stupni, na jihovýchodě Moravy by ale mělo být i ve čtvrtek šestatřicet stupňů.“
Sucho se podepisuje i na stavu podzemních vod, podle Daňhelky takzvané silné sucho hlásí třetina sledovaných měřících objektů. Na situaci reagovalo už několik obcí v Ústeckém kraji, které zakázaly napouštění bazénů a zalévání zahrad z veřejného vodovodu.
„Na podzemní vody se musíme dívat v různém časovém efektu. Z hlediska bezprostředního ohrožení studní suchem už sami lidé zjišťují, že v těch mělkých začínají vody klesat,“ uvádí hydrogeolog Zbyněk Hrkal, zároveň ale upozorňuje, že Česko má dostatečné („obrovské“) zdroje kvalitních podzemních vod. Na klimatické změny a sucho by se podle něj ale republika přesto měla připravit.
„Naše společnost by se měla připravit na sucha, která tady mohu být i delší dobu, a to je komplex řešení politických, organizačních a technických. Jedna z možností je budování suchých poldrů, což jsou mělké hráze, kde se ve vlhkém období naakumuluje voda, která se vsákne do podzemí,“ uvedl pro ČT24. „Řešením je také technologie, kterou běžně používá Středomoří, a to využívání vyčištěné odpadní vody. U nás je povoleno pouze ve výjimečných případech.“
