Liška a Stropnický se utkají o zelené křeslo. Přidá se Linhart

Brno – Kdo povede Stranu zelených do parlamentních voleb na jaře příštího roku? Jasno bude po dnešní části stranického sjezdu, který probíhá od 4. do 6. prosince v Brně. O funkci prvního muže nejmenší české parlamentní strany se uchází její dosavadní předseda Ondřej Liška, enfant terrible a zastupitel Prahy 3 Matěj Stropnický a bývalý předseda krajské organizace zelených v Pardubickém kraji Jan Linhart. Přímo v Brně se přihlásil další kandidát, Josef Jadrný. O funkce v předsednictvu se celkem uchází 21 kandidátů a každý z nich může usilovat i o předsednické křeslo.

Úkolem pro nového předsedu především bude vynést stranu nad práh volitelnosti tak, aby měla šanci uspět ve volbách do Poslanecké sněmovny. Podle listopadového průzkumu agentury STEM by totiž zelení se ziskem 3,5 procenta hlasů potřebnou pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny nepřekročili.

V čele strany dosud stojí Ondřej Liška. Ten jakožto první místopředseda ve funkci prozatímně vystřídal Martina Bursíka, který odstoupil začátkem června po prohraných volbách do Evropského parlamentu.

Ondřej Liška se chce o křeslo předsedy ucházet plnohodnotně. Ač dvaatřicetiletý, může argumentovat zkušenostmi s komunální, parlamentní i evropskou politikou. Do sněmovny totiž v roce 2006 přišel ze zastupitelstva městské části Brno-střed, dva roky působil i jako poradce skupiny zelených v Evropském parlamentu. Platí za zahraničního experta strany. Od roku 2007 do březnového pádu vlády vedl ministerstvo školství, když ve funkci při obměně Topolánkova kabinetu vystřídal stranickou kolegyni a tehdejší 1. místopředsedkyni zelených Danu Kuchtovou. Šanci uspět v nadcházejících volbách se snaží zvýšit tím, že uzavřel spolupráci se Stranou pro otevřenou společnost (SOS).

Ondřej Liška (*1977) je stávající poslanec za SZ. Jejím členem je od roku 2002, v roce 2007 se stal jedním z místopředsedů, o rok později „dvojkou“ strany. Absolvoval politologii a religionistiku na Masarykově univerzitě v Brně. Vedle zmíněných zkušeností pracoval také v Nadaci Forum 2000, byl předsedou Česko-rakouského fóra pro dialog a poradcem skupiny Zelených v Evropském parlamentu pro regionální rozvoj a evropské strukturální fondy. Ve sněmovně předsedá výboru pro evropské záležitosti. Jako třicetiletý se stal druhým nejmladším ministrem v novodobé české historii, mladší byl jen Karel Březina ve vládě Miloše Zemana, když se ve svých 27 letech stal ministrem bez portfeje.

„Reprezentuji zelenou politiku, která stojí na ekologii, na konceptu proměny ekonomického systému na principech udržitelného rozvoje,“ řekl v Interview ČT24 Ondřej Liška. „Na sjezdu chci dát veřejnosti jasnou zprávu o tom, kam zelení chtějí dále pokračovat. Chtěl bych, aby se stali alternativou k levici a pravici a vybudovali třetí pól české politiky. A to je perspektiva na příští desetiletí,“ dodal.

Pohrobci Kuchtové a Bursíka ve střetu o vládu nad stranou

Liška ve Straně zelených patřil mezi spřízněnce bývalého předsedy Martina Bursíka a spolu s ním prezentoval pravicověji smýšlející zelené. Když na loňském sjezdu (5.-7. září 2008) získal post prvního místopředsedy, bylo to považováno za výhru Bursíkova křídla nad vnitrostranickou, levicově orientovanou opozicí reprezentovanou Danou Kuchtovou a Matějem Stropnickým. Právě ten se na nadcházející volbě stane Liškovým vyzyvatelem - o křeslo šéfa SZ se tak utkají dva pohrobci hlavních stranických rivalů, Kuchtové a Bursíka.

Matěj Stropnický patřil mezi nejvýraznější kritiky působnosti Strany zelených v koaliční vládě Mirka Topolánka. Jako místopředseda Republikové rady zelených býval označován za vnitrostranického oponenta Martina Bursíka. Do sněmovny v roce 2006 kandidoval také, ale neúspěšně.

Nyní má šanci ucházet se o předsednický post díky podpoře plzeňské krajské organizace. Tu zaujal tím, že chce stranu směřovat demokraticky ke „skutečnému zelenému programu, voličům, korektnosti a obecně zdravějšímu klimatu na politické scéně“. Delegáty víkendového sjezdu se pokusí získat programem „Demokratizujme trh!“ a vyzývá k návratu k zeleným kořenům.

Matěj Stropnický (*1983) dosud nejvyšší post ve straně zastával v letech 2007-2008 jako místopředseda republikové rady, poté byl asistentem poslankyně Olgy Zubové. Členem Strany zelených je od roku 2002. Vystudoval žurnalistiku a mezinárodní teritoriální studia na FSV UK a nyní pokračuje v magisterském programu mediální studia. Vedle zastupitelství na Praze 3 pracuje jako novinář, publikoval např. v Literárních novinách. Je synem herce Martina Stropnického. Zahrál si Viléma ve filmu Máj od režiséra F. A. Brabce.

Linhart se vrací „na místo činu“

Jan Linhart je zatím poslední známý kandidát na předsedu SZ. Veřejnosti nepovědomá tvář se o křeslo předsedy zelených ucházela již na podzim 2008 v Teplicích. Patří mezi levicověji orientované členy, budoucnost vidí ve spolupráci s ČSSD, ale nebránil se ani koaliční spolupráci s ODS a KDU-ČSL.  Loni se pardubický zastupitel a řadový člen postavil jako třetí kandidát proti Kuchtové a Bursíkovi. Argumentoval tím, že chce stranu vyvést z politických půtek a bratrovražedných bojů. Získal však jen čtyři hlasy.

Jan Linhart (*1951) je ryze regionální politik. Členem SZ je přerušovaně od roku 1990, v letech 1994-2003 totiž byl členem ČSSD. Od roku 1990 až do současnosti opakovaně zastával funkce na pardubické radnici. Radním se stal poprvé v roce ’90 (od roku 1991 i náměstkem primátora), podruhé v roce 2006. Pracoval jako realitní a finanční poradce, profesně je jakožto absolvent Elektrotechnické fakulty ČVUT spjatý s podnikem Paramo Pardubice.

Největší podporu má ale úřadující předseda. „Cítím poměrně silnou podporu a myslím, že i Matěj Stropnický prohlásil, že jeho kandidatura je spíše symbolická,“ řekl Liška. „Každý protikandidát si ale zaslouží respekt,“ dodal.

Stranická opozice poslala do boje dalšího koně

Druhý, sobotní den jednání kandidaturu na předsedu strany oznámil další z představitelů vnitrostranické opozice, Josef Jadrný. "Jsem dlouhodobý roční člen Demokratické výzvy (opoziční platforma - pozn.red.). Menšina ve straně má být slyšena velmi nahlas. Myslíme si, že máme straně co dát, a nechceme, aby byla naše práva upírána,„ řekl Jadrný, který zároveň ostře kritizoval minulé vedení: “Nedodržování programu, nedemokratičnost jednání uvnitř strany, neumíme komunikovat s lidmi. To chceme změnit."

Špatné podle něj bylo i angažmá v kabinetu Mirka Topolánka. „Do vlády jsme vstoupit měnit, ale měli jsme včas odejít – jakmile začala diskuse o radaru a změkčily se naše postoje k jádru. Program jsme prodali za to, že prá lidí bylo u vesla,“ upozornil Jadrný.

  • Ondřej Liška autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1175/117477.jpg
  • Dana Kuchtová a předseda strany Martin Bursík autor: Miroslav Rada, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/396/39572.jpg
  • Matěj Stropnický autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/683/68260.jpg
  • Jan Linhart zdroj: Strana zelených http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1279/127821.jpg
  • Josef Jadrný autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1283/128278.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
před 31 mminutami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevírá rány, míní Havlíček. Kupka apeluje na smíření

Sjezd sudetských Němců, který se má uskutečnit v Brně, je podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) „otevíráním starých ran“. Podle předsedy ODS Martina Kupky program Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) naopak směřuje ke smíření, které je podle něj potřeba podporovat. Ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka uvedl, že jeho strana patrně podpoří sněmovní rezoluci proti konání sjezdu. Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel varoval, že by takové usnesení vyslalo špatný diplomatický signál. V Nedělní debatě moderované Martinem Řezníčkem se hosté věnovali také slovníku některých politiků a zastoupení Česka na summitu NATO.
před 1 hhodinou

Slavia bude chtít po výtržnících z pražského derby náhradu všech škod

Fotbalová Slavia po nedohraném pražském derby uzavře do odvolání severní tribunu, kde sídlí „kotel“ nejhlasitějších fanoušků. Výtržníci, kteří v nastavení sobotního šlágru ligové nadstavby vtrhli na trávník a napadli několik hráčů Sparty, dostanou doživotní zákaz vstupu na stadion. Vršovický klub bude po vinících požadovat náhradu celé škody včetně případné milionové pokuty od disciplinární komise, uvedl předseda představenstva Slavie Jaroslav Tvrdík.
09:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ANO v modelu Kantaru oslabilo, STAN drží druhé místo

Podle dubnového volebního modelu roku 2026 by s přehledem vyhrálo volby hnutí ANO. Oproti březnovému modelu si však pohoršilo o dva procentní body, uvádí agentura Kantar CZ. Další subjekty následují s velkým odstupem, druhé místo si udrželo hnutí STAN. Motoristé se pohybují na pětiprocentní hranici nutné pro vstup do sněmovny. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
před 3 hhodinami

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 7 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 8 hhodinami

Policie vyšetřuje napadení fotbalistů v pražském derby. Tvrdík se omluvil

Ligové pražské derby mezi fotbalisty Slavie a Sparty se po vběhnutí domácích fanoušků na trávník a napadení několika sparťanských hráčů v sobotu nedohrálo. Divákům to oznámil do mikrofonu předseda představenstva vršovického klubu Jaroslav Tvrdík. Policie incident vyšetřuje pro podezření z výtržnictví, za které hrozí až dva roky vězení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Domškoláků“ přibývá. Kvůli nespokojenosti se systémem či psychickým potížím

Stále více dětí školou povinných se učí doma. V posledním školním roce do režimu domácího vzdělávání nastoupilo přes sedm a půl tisíce žáků. To je podle dat ministerstva školství (MŠMT) nejvyšší číslo od roku 2005, kdy byla tato forma výuky oficiálně zavedena. Tehdy se cestou individuálního vzdělávání vydalo pouze 546 dětí. Za stoupajícím trendem může stát celkově větší počet žáků základních škol či psychické problémy dětí. I přes svou nejednotnou formu je tato možnost nenároková a děti i tak absolvují povinné přezkoušení.
před 8 hhodinami
Načítání...