Praha - Vědci odhalili nové geny, které můžou spouštět nádory slinivky břišní. Na dosud největší světové studii tohoto onemocnění se podílejí i výzkumníci z Česka. Do budoucna by tak mohlo být možné sledovat rizikové pacienty a zlepšit léčbu. Teď se rakovina slinivky u 80 procent nemocných zjistí pozdě.
Léčbě zákeřné nemoci svitla nová naděje. K odhalení její příčiny je o krok blíž výzkumný tým, který se do boje s nádorem slinivky pustil přes genetiku. Světoví vědci, včetně těch českých totiž objevili nové geny, které mohou ovlivňovat vnímavost člověka vůči nádoru i průběh choroby. „Ten konečný cíl samozřejmě je najít určitý nástroj, abychom nalezli skupinu populace, kterou budeme častěji sledovat, jako je tomu u karcinomu prsu,“ upřesnil Pavel Souček, vedoucí oddělení toxikogenomiky.
Odhalení genu ale není jedinou šancí pro nemocné. Další vědecké týmy zkoušejí proti rakovině vyvinout vakcínu. Do té doby lékaři zkoušejí u vhodných pacientů alespoň různé kombinace chemoterapií, které, jak se ukazuje, dokáží život pacientů výrazně prodloužit. Rakovinou slinivky břišní přitom onemocní ročně zhruba 2 300 lidí, operovat ale lékaři mohou jen osm až deset procent pacientů.
Biologická léčba na rakovinu slinivky nezabírá
Právě chemoterapie je tak vůbec nejčastější léčbou, protože biologická léčba na rakovinu slinivky nezabírá. „Patří mezi nádory s nejhorší prognózou, s nejhorší léčitelností. Těch rizikových faktorů je málo, takže se hledá, jak tu diagnózu udělat včas a zatím na tom většina týmů ve světě selhala,“ poznamenal přednosta Onkologické kliniky VFN v Praze Luboš Petruželka.
U většiny pacientů ale lékaři nádor odhalí už rozšířený do dalších orgánů. Osmdesát procent nemocných přichází pozdě hlavně kvůli nejasným příznakům. Někdy je to hubnutí nebo únava, jindy může choroba na první pohled vypadat jako žloutenka. „Často se nemusí jednat vůbec o nic, až najednou se projeví nemoc jako taková právě tím zežloutnutím,“ dodal Petruželka. Boj s rakovinou slinivky tak prohrál například někdejší ministr kultury Pavel Dostál, herec Vladimír Dlouhý, zpěvák Luciano Pavarotti nebo počítačový guru Steve Jobs.
