Praha - Jen málokdy jsou rozhlasové hry kontroverzní událostí, která může skončit až u soudu. O výjimku se teď postarala hra Koule, kterou 25. ledna odvysílala stanice Vltava. Dramatický kus na téma vrcholového sportu prezentují média jako hru o světové rekordmance a člence rady ČT Heleně Fibingerové. Tvůrci hry tvrdí, že nenatočili biografii Heleny Fibingerové, nýbrž satiru a grotesku. Svou práci hájí tím, že umění musí vzbuzovat reakce.
Stroje na rekordy a medaile. Tak kreslí minulost vrcholové atletky Mileny za dob socialistického Československa rozhlasová hra Koule. Milena vykazuje podobné rysy s Fibingerovou. Podobně jako ona vlastní pekárnu a zasedá v Radě České televize. Rovněž se tam objevuje postava světové rekordmanky Radmily, jež připomíná Jarmilu Kratochvílovou. Obě postavy jsou ve hře obviňovány z dopingu, píše server Týden.cz. Pavla Tomicová, která ztvárnila hlavní postavu, se objeví i v inscenaci, kterou autor chystá pro příští sezonu na domácí scéně Klicperova divadla v Hradci Králové.
Aleš Vrzák, režisér rozhlasové hry Koule:
„Ta hra je v každém případě provokativní materiál a my jsme ji jako provokaci chtěli zpracovat.“
Rozvířit debatu se povedlo mimo jiné proto, že tvůrci poslali tisku ukázky scénáře ještě před tím, než se hra vysílala. Články pochopitelně nerozebíraly rozhlasovou dramatiku, ale dodnes tabuizované otázky, třeba jestli stál stát za dopingem sportovců. Nebo jestli mají autoři právo něco takového Heleně Fibingerové předhazovat. Že je rozhlasová hra o ní, se už před vysíláním považovalo za hotovou věc.
Špeky a hlášky ze hry se Kouli postaraly o reklamu, ale i o výklad, co si o hře myslet. „Většina lidí zná jen ty špeky, které byly otisknuty, znají pár vět z celé té hry,“ prohlásil Vrzák. Do hry o Kouli nyní vstupují advokáti, které si najímá vedení Českého atletického svazu. Vybídli je k tomu reakce jeho vlastních členů, šokovaných rozhlasovou hrou. „Byli otřeseni tím, že došlo ke zkarikování mírně pozměněných jmen, jež si přiřazují ke konkrétním osobnostem, kterých si my v atletice nesmírně vážíme,“ podotkl Libor Varhaník, předseda svazu.
Tvůrci se brání, jedná se prý o satiru
Podle tvůrců se jedná o grotesku, satiru a navíc Milena není Helena. Jenomže debaty o literárních žánrech nikdy nebudou mít razanci citovaných hlášek, které hru uvedly. „Rozdíl mezi těmi jmény, byť nevypadá graficky tak veliký, je obrovský. Do prostoru mezi těmi dvěma jmény se vejde veškerá fantazie a fikce, kterou to obsahuje,“ konstatoval Drábek.
Ukázky ze hry:
„Těch kydů různejch chytrolínů, já už si vyslechla, že bych z nich upletla futrál na kombajn. Ale kdo byl v mý zmučený kůži? Jenom já. To já hleděla na ty hrozivý nadopovaný holky z NDR. Kočičky to byly, o tom žádná, ale byly to spíš špony z chladný germánský oceli. Marita Kochová, třeba…“
„Hovnajs! Když za mnou přišli, že musím do partaje, jinak budu jezdit jen po krajských špumprnáglech, co jsem měla dělat? Co byste dělal vy, teda kdybyste v něčem opravdu vynikal, to neberte ve zlým.“
„Nekušněte, pane redaktor, tohle je moje zpověď! Němky na nás hleděly spatra a Rusky? Monstra! Tam už nebylo z lidí skoro nic, to byly stroje.“
Rada českého rozhlasu nepovažuje Kouli vrženou do éteru za nepatřičný předmět. A ředitel Českého rozhlasu upozornil na téma generačního pohledu, který je s hrou spojený.
Petr Duhan, prozatímní ředitel Českého rozhlasu:
„Patřím ke generaci, která obdivovala vrcholové sportovce, skláněli jsme se před nimi, oslavovali jsme je a byli jsme nadšeni, když se reprezentant Československé socialistické republiky postavil na stupeň vítězů. Na druhou stranu chápu generaci současnou, současných autorů, kteří jsou nesmlouvaví k tomu období.“
Inscenací režiséra Aleše Vrzáka byl zahájen nový cyklus původních rozhlasových her nazvaný Vinohradská dvanáctka, který představuje nové původní hry, jež Vltava odvysílá vždy poslední úterý v měsíci, ve 21:30. Projekt vznikl díky grantu Programového ředitele Českého rozhlasu.
