Kolín má nový železniční most

Kolín – Stavba nového železničního mostu přes Labe v Kolíně skončila. Po obou jeho částech dnes začaly jezdit vlaky, které byly posledních 16 měsíců odkázány vždy pouze na jednu kolej. Zatěžové zkoušky na novém mostě proběhly v uplynulém týdnu. Současně se stavbou nového mostu zmodernizovala Správa železniční dopravní cesty přilehlé tři kilometry kolejí, část kolínského nádraží, zabezpečovací zařízení, trakční vedení, dva přejezdy a postavila protihlukové stěny. Práce celkem přišly na 1,23 miliardy korun.

Stavbu nového železničního mostu si vyžádalo Ředitelství vodních cest. Původní most z roku 1908 s podjezdnou výškou 4,35 metru nevyhovoval jeho požadavkům, nová konstrukce dává prostor i lodím o 90 centimetrů vyšším. Původně se dokonce uvažovalo o tom, že bude kolínský most zvedací a lodě v případě potřeby dostanou k dispozici ještě asi dva metry navíc. Zvedání ale může být zavedeno dodatečně. „Zatím nároky lodní dopravy nevyžadují takto vysokou podjezdnou výšku, nicméně v budoucnosti, zejména po dokončení splavnění labské vodní cesty do Pardubic, se očekává nárůst přepravy po vodě a tato podjezdná výška, která je v Evropě standardem, bude potřebná,“ uvedl vedoucí Oddělení rozvoje Ředitelství vodních cest Jan Bukovský.

Jan Bukovský o přínosu mostu pro Kolínské:

„V rámci mostu byla výrazně snížena hluková zátěž v okolí. Bylo vybudováno asi 1,5 kilometru protihlukových stěn.“

Projekt za 1,23 miliardy korun podpořila částkou 877 milionů korun Evropská unie, zbylé náklady uhradil Státní fond dopravní infrastruktury. Jediné, co se tak městu nepodařilo prosadit, je vybudování lávky pro pěší, kteří most často využívají pro zkrácení cesty do centra.

Železniční most v Kolíně
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 1 hhodinou

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 1 hhodinou

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 1 hhodinou

Ve zbraňové amnestii zatím lidé odevzdali stovky zbraní, náboje i granát

V takzvané zbraňové amnestii lidé v Česku od začátku roku odevzdali policii už přes dvě stovky zbraní a více než dva tisíce kusů střeliva. Někdy jde i o kuriozní případy. Například v Královéhradeckém kraji přinesl jeden z oznamovatelů na služebnu torzo granátu. Zbraňová amnestie platí od 1. ledna do konce června. Lidé při ní mohou beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 2 hhodinami

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 3 hhodinami

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 8 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 10 hhodinami
Načítání...