Za úplný nesmysl považuje známý český kardiochirurg Jan Pirk výsledky studie nedávno zveřejněné britským deníkem Independent, ze které vyšla Česká republika jako nejméně zdravá země na světě. Studie se zaměřovala na kombinaci konzumace alkoholu, tabáku a na počet obézních lidí. Nejzdravější zemí je v této studii Afghánistán, kde žije nejméně obézních obyvatel a jako v muslimské zemi se tam alkohol konzumuje jen zřídka.
„Když se podíváme na průměrnou délku života, tak jsem přesvědčený, že by to dopadlo úplně jinak. Neumím si představit člověka, který by považoval Afghánistán za nejzdravější zemi na světě,“ pozastavil se přednosta kardiocentra IKEMu nad výsledky studie.
I přednosta Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství Pavel Kolář se k závěrům studie staví rezervovaně, ke zdravotnímu stavu obyvatel Česka ale také není příliš optimistický. „Také bych této studii úplně nevěřil, protože skutečně je délka života úplně jiná (…) I tak si ale myslím, že bychom to pořadí neměli moc lichotivé, protože u nás není úplně ideální stav,“ prohlásil Kolář.
Své stanovisko opírá mimo jiné o fakt, že u nás žije 66 procent obyvatel s nadváhou. Zároveň poukázal na to, že necelých 30 procent lidí v Česku trpí takzvaným metabolickým syndromem. „Ten pak bývá příčinou diabetu 2. typu, který meziročně roste o dvě procenta,“ dodal na vysvětlenou. Poznamenal, že syndrom je spojen i s řadou dalších onemocnění, jako jsou srdeční nebo mozkové příhody.
Měřit alkohol na litry nerozlišuje tvrdý alkohol a pivo
Srovnávací studie 179 zemí světa se opírá o veřejně dostupná data Světové zdravotnické organizace (WHO), americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) a Světové plicní organizace (WLA).
- Nejnezdravější země světa podle studie:
1. Česko
2. Rusko
3. Slovinsko
4. Bělorusko
5. Slovensko
6. Maďarsko
7. Chorvatsko
8. Polsko
9. Lucembursko
10. Litva, USA
Britský list The Independent ve svém komentáři uvádí, že obyvatelé České republiky vycházejí ze studie jako jedni z největších „ochmelků“ na světě. Neupozorňuje ale na fakt, že konzumace je evidována zeměpisně, a tedy že se na ní podílejí například i zahraniční turisté, včetně těch britských, kteří hromadně pořádají víkendové nájezdní výlety do pražských restauračních zařízení. V Česku se v průměru na osobu ročně zkonzumuje 13,7 litru alkoholu.
I tento závěr profesor Pirk nevidí zcela jednoznačně, ačkoli sám přiznává, že neví, podle čeho studie množství alkoholu vypočítává. „Ale pokud je to na litry, je to možné, protože u nás se pije pivo. Ale pokud by se to počítalo na množství alkoholu, pak jsem navštívil země na východ od nás, kde se pije tvrdý alkohol téměř stejně, jako u nás pivo,“ poukazuje na rozdíl v konzumaci takzvaného tvrdého alkoholu a piva.
„Určitě se nemá tolik pít, obzvlášť, pokud za chvíli jedu autem. Ale takové střídmé pití alkoholu, třeba sklenička vína denně, je tělu prospěšná,“ uzavírá své stanovisko kardiochirurg.
