Praha – Co Českou republiku za deset let obohatilo a o co naopak přišla? Investice, volné cestování, studium v zahraničí, evropské fondy - na druhé straně také větší byrokracie, regulace nebo centralizace. ČT24 přesně po deseti letech oslovila tehdejšího aktéra, současné představitele státu či politologa, jak hodnotí působení Česka a kam se podle nich ČR pod unijní vlajkou ubírá.
Největší přínos členství je v mnoha ohledech i největším záporem: Česko je podle závěrů Evropské komise v čerpání peněz nejhorší. Obrovský pohyb peněz s sebou totiž přinesl taky nárůst byrokracie, klientelismu a podvodů. Podle průzkumu CVVM je navíc v Unii nespokojený skoro každý třetí Čech. Sympatie Bruselu nepřidává ani rušení některých tradičních názvů z obalů. Z Rumu se tak stal Tuzemák a z pojmu pomazánkové máslo musela zmizet druhá část názvu.
Unie ale naopak drží ochrannou ruku nad některými unikátními produkty. Ochrannou známku má 33 českých výrobků: například Štramberské uši, Žatecký chmel nebo Hořické trubičky. Většina lidí hodnotí jako pozitivum třeba možnost studovat i pracovat v zahraničí nebo otevření hranic pro zboží. Miliardy z dotací – pokud s nimi není problém – každý rok pomáhají českým obcím, památkářům nebo zemědělcům.
Pozitiva našeho členství převládají i podle Vladimíra Špidly, českého premiéra z doby, kdy Česko do Unie vstupovalo. Země podle něho naplno převzala evropské hodnoty jako lidská práva, svobodu, demokracii nebo zájem o životní prostředí. Přes veškeré kritické hlasy prý má desetimilionové Česko objektivně vyšší vliv. „Já jsem byl premiérem před vstupem i po vstupu a můžu vám říct, že veškerá mezinárodní jednání v okamžiku, kdy bylo zřejmé, že se staneme součástí Unie, byla daleko snazší a náš význam byl násobně vyšší,“ tvrdí Špidla.
Česko ale podle něj přesto nevyužilo svoje začlenění do EU naplno. Mezery jsou patrné hlavně v žebříčcích konkurenceschopnosti. Sestup z 26. na aktuální 49. místo podle Špidly mluví za vše. Evropu vidí do budoucna ideálně jako integrovanější celek včetně užšího bankovního systému nebo zahraniční politiky. A jak by Česko vypadalo mimo EU? Pravděpodobně bychom měli o něco nižší hrubý domácí produkt. Měli bychom řadu problémů v mezinárodním obchodě. Neúčastnili bychom se pravděpodobně projektů, jako je Erasmus atd. V zásadě bychom existovali, protože země existují v Unii, nebo mimo Unii. Nějak bychom žili, ale asi o trochu hůře než teď, dodává někdejší premiér Špidla.
Zcela jiný pohled nabízí Petr Robejšek, politolog žijící dlouhodobě v Německu. Právě přílišným důrazem na rozšiřování a zároveň snahou centralizovat Unie přecenila své síly. „To byly všechno většinou akce, které ve skutečnosti Evropské unii možná sluší v nějaké hypotetické šťastné budoucnosti, na kterou momentálně nemá,“ tvrdí Robejšek. O faktické roli Česka v Unii si přitom nedělá velké iluze. „Co je schopná provést česká politická elita a český národ, je jedna věc. To, co provádí bruselská byrokracie a velké evropské státy, je druhá věc. A to je samozřejmě rozhodující. My jsme vždycky jenom objekt a musíme v daném rámci operovat,“ tvrdí politolog.
Česko by si podle něj také mělo vážně rozmyslet, zda během několika následujících let bude chtít přijmout euro. „Pro mě z toho plyne povinnost a očekávání vzhledem k české elitě, že neudělá nějaké hlouposti jenom z důvodu image, nýbrž pohlédne velmi přesně na to, v jakém stavu je společná měna, jakou má šanci, a teprve poté, až bude jasné, že se evropská měna stabilizovala, bude uvažovat o tom, jestli má pro českou republiku smysl vstupovat do eurozóny,“ zmínil.
Alena Gajdůšková (ČSSD): „My si musíme uvědomit, že jsme se stali členem společnosti, která je největším obchodníkem na světě. To znamená kromě těch tří bilionů korun, které jsme dostali v rámci podpory, také určitou podporu životní úrovně a také určitého hospodářského prospěchu… My jsme se stali součástí největšího mírového projektu na světě. Není to samozřejmostí, my to dnes vidíme na Ukrajině a jiných částech světa. To jako žena hodnotím možná více než všechny finance z evropských fondů.“
Věra Jourová (ANO): „Já jsem dost předurčená tím, čemu se věnuji. Pro mě jsou ty peníze z evropských fondů velmi významným faktorem, i když s nimi hospodaříme s určitými výkyvy. Samozřejmě že nám Unie vzala určitou míru svobody, samozřejmě že jsme museli svěřit část kompetencí ke společnému rozhodování. Na druhou stranu nás naučila dobrým věcem jako vážit hodnotu peněz a promýšlet strategické financování.“
Jiří Dolejš, (KSČM): „Řada věcí vede k určité deziluzi a vystřízlivění občanů, a proto dnes ty preference pro Evropu jsou podstatně nižší. Zejména posledních pět let bylo problematických a musím říci, že Česká republika měla v tomto období horší hospodářské výsledky než celá Evropská unie. Do roku 2008 jsme se přibližovali, teď bohužel ztrácíme… Dnes má Evropská unie 27 milionů nezaměstnaných a rozevírají se sociální nůžky. To lidi vnímají a tím pádem důvěra v Evropskou unii jako garanta stability a rozvoje klesá.“
Marek Ženíšek (TOP 09): „Bezesporu hodnotím těch deset let kladně. Je třeba si uvědomit, že kdybychom ten krok neudělali, byli bychom dnes považováni za zemi, jako je Moldavsko, Ukrajina nebo Gruzie, nežli za země jako Švýcarsko nebo Norsko, které nejsou členy Unie… Pochopitelně nám ale vzala určité sebevědomí. Vzalo nám to určitý pevný cíl. Do té doby jsme měli jasně stanovenou metu – vstup do NATO a do Evropské unie. Od té doby jako by politické elity neuměly stanovit další cíl nebo národní zájmy ČR.“
Petr Fiala (ODS): „Samozřejmě to, že jsme v Evropské unii, nemá žádnou alternativu. Přináší to řadu výhod i negativa. Ty výhody každý z nás pociťuje na cestách, kdy se může pohybovat volně téměř po celé Evropě, ale přináší to i spoustu omezení, která vycházejí z toho, že evropská politika má výraznou tendenci k centralizaci a regulacím. My musíme diskutovat, a to nejenom Česko, ale i další státy, o tom, kam Evropa bude směřovat - zda směrem k úzce integrované politické unii, nebo systému volného společenství.“
Tomio Okamura, Úsvit: „Stávající integrace volné obchodní zóny je podle nás dostačující. Jakákoliv další musí být prováděna velmi uváženě. Nejen že k přijetí eura nemáme kde brát těch 350 miliard do eurovalu, také si myslíme, že není možné, aby Česko ručilo za dluhy jiných zemí. Tuto nezodpovědnou politiku nemůžeme podporovat. My nejsme pro zavedení eura v této fázi, nechceme další bezhlavou integraci. My chceme zachovat větší suverenitu a samostatnost ČR. Jakoukoliv další integraci musíme velice pečlivě zvažovat.“
Ondřej Benešík (KDU-ČSL): „Pro mě to jsou rozhodně pozitiva. Co se týče našeho členství, je to hlavně půlmiliardový prostor pro naše podnikatele i naše výrobky. Velkou výhodou je Schengenský prostor i možnost studentů studovat v zahraničí. Myslím, že pozitiva rozhodně převažují.“
