Ve středu narazilo pendolino na přejezdu ve Studénce do kamionu. Jedna z úvah, které se po nehodě objevily, zněla: Mohly být následky méně vážné, kdyby k přejezdu nepřijela právě jednotka Pendolino, ale klasická souprava s těžkou lokomotivou v čele? Vyšetřování nehody zdaleka neskončilo, přesto se nabízí jedno srovnání – nehoda, která se stala před osmi lety u Vraňan. Stala se sice patrně v nižší rychlosti a vlak narazil do lehkého osobního auta, přesto jde o nehodu v mnohém podobnou. Podívejme se tedy v detailu na možný rozdíl mezi nehodami vlaku s klasickou lokomotivou a moderního pendolina.
Nehoda na přejezdu u Vraňan měla kuriózní podtext, později totiž policisté zjistili, že se auto na kolejích neocitlo nešťastnou náhodou, nýbrž šlo o pokus o pojistný podvod. Stala se 19. března 2007 v půl desáté večer na jedné z nejvýznamnějších tratí v Česku, která vede z Prahy do Ústí nad Labem, Děčína a dále směrem na Drážďany. Na přejezdu mezi Vraňany a Dolními Beřkovicemi narazil do stojícího automobilu Audi A8 rychlík Praha–Děčín sestavený z lokomotivy řady 162 a šesti osobních vozů. Šlo o čtyři obvyklé rychlíkové „koženky“, všechny vozy ovšem patřily k dnes již pouze nahodile využívané sérii z druhé poloviny 70. let, jeden vůz se služebním oddílem a vagon první třídy. Vlak byl poloprázdný, při kapacitě 334 míst jím cestovalo pouze 130 lidí.
Nehoda se stala podle závěrečné zprávy Drážní inspekce v rychlosti 136 km/h. Vyšetřovatelé uvedli, že strojvedoucí krátce před nehodou zhasl hlavní reflektor, aby nikoho neoslnil při průjezdu vraňanským nádražím. „Náhle uviděl na vzdálenost asi 150 metrů na přejezdu něco podezřelého, okamžitě začal houkat, pak na okamžik spatřil na přejezdu automobil, který zasahoval do průjezdného profilu tak, že měl předek šikmo do jeho koleje a zadek auta směřoval k první koleji,“ popsali vyšetřovatelé. Strojvedoucí sice aktivoval brzdu, ke srážce však došlo dříve, než stihla zaúčinkovat. Výsledek srážky byl na první pohled strašlivý: Lokomotiva a první tři vagony vykolejily. Lokomotiva skončila zcela mimo trať, dva vagony skončily napříč – z toho jeden se převrátil na bok – a třetí vůz visel nakloněný z náspu. Dvěma vozům se potom utrhly podvozky.
Převrácené vozy, ale na místě žádný mrtvý
Výsledky hrůzostrašně působící nehody však byly až pozoruhodně mírné: Strojvedoucí a jeden cestující utrpěli lehká zranění, několik dalších cestujících záchranáři na místě ošetřili, do konečné statistiky však nespadli. Strojvedoucí ovšem o několik měsíců později zemřel na infarkt. Poškozená lokomotiva se zhruba po roce vrátila na koleje a dnes jezdí s osobními vlaky v Ústeckém kraji. Dva staré vagony druhé třídy šly do šrotu, u zbylých vznikly škody v řádu desetitisíců až statisíců.
Nehoda pendolina skončila mnohem závažněji. Zemřeli tři lidé, sedmnáct dalších – mezi nimi i dva, kteří pracovali v okolí – utrpělo zranění včetně několika vážných až kritických. Oproti Vraňanům byl ovšem vlak více zaplněn. Vyšetřování zdaleka není u konce, z dostupných informací však vyplývá, že se nehoda stala v rychlosti blízké 160 km/h. Vlak oproti vraňanské nehodě zůstal na kolejích a poškozen byl především čelní vůz, zatím není jasné, zda bude možné opravit ho.
Ve srovnání s pendolinem měla rychlíková souprava velmi podobné parametry: Souprava byla dlouhá 162 metrů, byla tedy o 23 metrů kratší než naklápěcí jednotka. Pendolino má sedm článků, rychlík byl sestaven ze sedmi vozidel a měl hmotnost 349 tun, tedy o 36 tun méně než je pohotovostní hmotnost pendolina. To, co lze zpětně považovat za triumf Pendolina, je jeho nízko umístěné těžiště, které souvisí s konstrukcí naklápěcí skříně a mohlo zabránit ještě vážnějším následkům.
Na první pohled jsou zřejmé rozdíly mezi oběma nehodami: Vedle rychlosti, které mohla být asi o 20 km/h vyšší, šlo zejména o zcela jinou kategorii automobilu, do kterého vlak narazil. Audi A8 je osobní automobil luxusní třídy, který váží necelé dvě tuny, naproti tomu kamion čili nákladní souprava má podle definice hmotnost nad dvanáct tun, maximum se obvykle pohybuje mezi 20 a 25 tunami. Také jeho rozměry se od kompaktního osobního auta výrazně liší, zatímco A8 je dlouhé pět metrů a vysoké sotva 1,5 metru, kamion je zhruba 14 metrů dlouhý a čtyři metry vysoký. Audi bylo na přejezdu záměrně nastražené tak, že do každé ze dvou kolejí zasahovalo pouze částečně. Vlak se tak po nárazu do nízké překážky, která byla pouze v levé části jízdního profilu, destabilizoval a vykolejil. Pendolino naproti tomu narazilo do těžšího a především vyššího návěsu, který stál napříč přes celou kolej.
Nehodu Comenia připomíná pouze místo
Rozhodně ale nelze letošní „Studénku“ připodobnit ke Studénce 2008 s nárazem do pevné překážky. Pendolino se nezastavilo takřka na místě jako tehdy vlak Comenius, naopak ještě dlouho pokračovalo v jízdě a trosky kamionu, které nabralo, poškodily i nástupiště na nádraží. Ostatně i lidé, kteří ve vlaku zahynuli, podle dostupných informací zemřeli spíše kvůli troskám, které se dostaly do jejich kabiny, než vlivem samotného nárazu.
Pouhý pohled na poškozené pendolino sice naznačuje, že kdyby místo jednotky přijela souprava s lokomotivou, poškození by se omezilo na místa, kde by byla lokomotiva. Na druhé straně je možné, že ve Vraňanech by pendolino – které ostatně ve Studénce prokázalo pozoruhodnou stabilitu – zůstalo na kolejích a z hlediska drah by potom šlo pouze o „plechy“. Stejně tak lokomotiva s vyšším těžištěm mohla ve Studénce vykolejit a strhnout vozy, čím by se opakoval případ Vraňan, avšak s tou výhradou, že blízko za přejezdem začíná nástupiště studénského nádraží. Potom by již bylo možné pohlédnout spíše do francouzského Brétigny-sur-Orge, kde loni v létě vykolejil vlak krátce před nástupištěm a po nárazu do něj zahynulo šest lidí.
Vyšetřování zdaleka nekončí
Zdá se tedy, že nelze jednoduše prohlásit: Pendolino je méně bezpečné než klasická souprava, protože cestující „nechrání“ lokomotiva. Jeho výhodou je stabilita, která zabránila podobnému vývoji jako u Vraňan a případnému nárazu do nástupiště. Podrobnosti ale zatím můžeme pouze odvozovat z vyjádření železničářů či svědků. Vyšetřování zpravidla trvá řadu měsíců, Drážní inspekce často vydává závěrečné zprávy i půl roku po mimořádné události – například zpráva o vraňanské nehodě z poloviny března 2007 byla hotová v červenci. Podrobně si přečíst o všech okolnostech nehody ve Studénce, a zda měl nějaký vliv typ vlaku, tedy pravděpodobně bude možné až v říjnu nebo listopadu.
Nejpodobnější nehoda
Prakticky stejný průběh jako havárie ve Studénce měla nehoda pendolina u italského města Cisternino. V roce 2012 narazilo pendolino druhé generace na přejezdu do kamionu. Oproti Studénce čelní vůz vykolejil, zůstal však koly dolů. Při nehodě zahynul strojvedoucí a 25 lidí utrpělo zranění.
