Praha - Spor mezi někdejším Českým svazem tělesné výchovy a sportu (ČSTV) - dnes Českou unií sportu - a bývalým ředitelem Sazky Alešem Hušákem řeší pražský městský soud. Podle zástupců unie zavinil Hušák krach Sazky a jako náhradu škody požadují skoro miliardu korun. Svaz požaduje po Hušákovi dva miliony korun za poškození jeho dobrého jména i českého sportu obecně a chce také omluvu.
Část žaloby svazu týkající se náhrady škody a ušlého zisku přes 951 milionů korun ovšem byla nakonec vyloučena k samostatnému projednávání. Hušák dnes k soudu nepřišel, jeho advokátka Klára Samková však podala návrh na podjatost soudkyně. Soud byl nakonec odročen. Hušák přitom už dříve řekl, že se na jeho průběh těší.
Hušák se měl podle ČSTV v roli šéfa Sazky chovat jako „diktátor“, v podstatě prý může za krach společnosti. Problémy Sazky odstartovala výstavba multifunkční arény v pražské Libni, která vznikla pro mistrovství světa v hokeji před deseti lety. Původní odhad její ceny 2,75 miliardy se vyšplhal několikanásobně, a to až na devět miliard korun. Podle ČSTV byla celá stavba financována z cizích zdrojů, což vedlo k zadlužení Sazky a jejímu pozdějšímu pádu.
Hušákův měsíční plat - přes 5,5 milionu
Právníci Hušáka kritizují za pronájem soukromého letadla na účet firmy, nákup zámku a kláštera či za mnohamilionové kontrakty s poradenskými firmami. Vyšlo také najevo, že čistá roční mzda a Hušákovy odměny za období 2007 až 2011 činily téměř 275 milionů korun. Jeho průměrný měsíční příjem v letech 2007 až 2010 dosáhl 5,638 milionu.
Miroslav Jansta, předseda ČSTV
„On (Hušák) je klasický demagog, vyškolený estébák, který umí jenom ovládat lidi.“
Při zhruba hodinovém čtení žaloby advokát svazu Aleš Rozehnal prohlásil, že Hušák vyplácel mimořádně vysoké odměny nebo plýtval penězi za marketingové a poradenské služby. Peníze vynakládal podle žalobce i přesto, že již firma byla v krizi, protože nezvládala splácet úvěry na výstavbu arény.
V soudní síni také zaznělo, že o krizi Hušák akcionáře neinformoval. Naopak třeba ve výročních zprávách tvrdil, že je společnost v dobré kondici. Všechny tyto body pak podle žaloby poškodily sportovní svaz.
Svaz podal žalobu loni v dubnu. „Říkám to čestně a poctivě. Nic o tom nevím, nic jsem nedostal, tak o tom asi těžko můžu hovořit, já nevím, jak bych to víc vysvětlil,“ tvrdil tehdy Hušák.
Samková brání Hušáka
Hušákova advokátka Samková při zahájení soudu odmítla vyloučení téměř miliardového odškodnění do samostatného soudního líčení. Podle ní pro to nebyl důvod. „Žaloba si vyzkouší, jestli má šanci uspět v žalobě na jednu miliardu, nebo ne,“ namítala. Dnešní soud označila za testovací a odmítla žalobu ČSTV a údajnou Hušákovu vinu za krach firmy.
Ovšem soudkyně Růžena Kučerová spojení obou případů zamítla. O miliardové žalobě totiž podle ní musí rozhodovat specializovaný senát, který se zaměřuje na škody způsobené jednatelem společnosti. Podle Samkové tím však bylo porušeno právo na svobodný proces. Podala proto návrh na podjatost soudkyně a chce si stěžovat u Ústavního soudu. A předvolat hodlá i dřívějšího ministra financí Bohuslava Sobotku.
Vlastníky Sazky byly od roku 1993, kdy se loterijní firma stala akciovou společností, výhradně české sportovní svazy. Největší, 68procentní podíl měl Český svaz tělesné výchovy, druhým největším akcionářem byla se 13 procenty Česká obec sokolská. Dalších sedm sportovních svazů se dělilo o zbylých 19 procent. Všichni akcionáři měli své zástupce v kontrolních orgánech společnosti, tedy v představenstvu a dozorčí radě.
ČSTV tak byl většinovým vlastníkem základního kapitálu Sazky v hodnotě zhruba 2,1 miliardy korun. Do stavu společnosti však svaz prý nemohl zasahovat. Po krachu firmy svaz za akcie získal jen 29 milionů korun.
Aleš Hušák
- Trutnovský rodák vystudoval pražská práva a nejprve se živil jako právník v podniku Restaurace a jídelny, kde pracoval třeba i Jiří Paroubek. Z této doby se datuje i spolupráce Hušáka se Státní bezpečností, kde působil pod krycími jmény „Chapman“ a „Krakonoš“.
- Do Sazky nastoupil v roce 1994, nejprve jako člen představenstva. V roce 2001 se stal dokonce prvním viceprezidentem Asociace evropských loterií.
- Generálním ředitelem Sazky byl od roku 1995. Na jaře 2011 se Sazka dostala do insolvence a poté do konkurzu. Její podnikatelskou činnost převzala tentýž rok v listopadu firma SAZKA sázková kancelář, tehdy vlastněná finančními skupinami PPF a KKCG.
- Jeho roční plat byl v době, kdy Sazka zkrachovala, 50 milionů korun. Smlouva mu zajišťovala právo používat soukromé letadlo, k dispozici měl i osobního kuchaře, řidiče a další asistenty. Na náklady Sazky je mohl využívat i během dovolené, dále dostával každý měsíc sto tisíc na drobné reprezentační výdaje, které nemusel dokládat účty, k dispozici měl dva služební vozy, dva osobní řidiče, nadstandardní zdravotní pojištění a při významných životních a pracovních výročích měl právo na odměny. Na tyto Hušákem nadiktované podmínky představenstvo bez výhrad přistoupilo.
- Za přihlížení představenstva měl utrácet za věci, které nebyly nutné pro fungování loterijní firmy, i v době, která už byla pro Sazku kritická. Stamiliony korun za poradenské služby skončily v neprůhledných společnostech v daňových rájích s neznámým efektem pro Sazku. Další stamiliony padly na koupi zámku Rabštejn, vinařství Kolby, pozemky u Trutnova, umělecká díla, zejména pak obrazy a sochy nebo luxusní auta včetně vozu Bentley Continental.
- Pádem Sazky je inspirována i kniha, kterou se Aleš Hušák chystá vydat. Začal ji psát před několika lety a nyní ji má dokončovat na španělském ostrově Menorca. Už dříve řekl, že to bude kniha o pádu lidských vztahů a o zradě.
