Lidice - Němci před vypálením Lidic srovnali se zemí desítky jiných vesnic v Bělorusku nebo na Ukrajině. Lidice se ale staly symbolem. Bylo to totiž poprvé, kdy nacisté napadli nevinnou vesnici v týle, nikoliv v rámci bojů na frontě. A hlavně, vůbec poprvé se Třetí říše s totální destrukcí pochlubila celému světu – a narazila.
Nacisté chtěli ohromit lidstvo. A ohromili. Ovšem jinak, než si představovali. Vypálení Lidic zvedlo odpor proti nacistům po celém světě a vyvolalo vlnu solidarity. „Sám Goebbels jako šéf propagandy si musel uvědomit, že udělali strašnou chybu, protože případ Lidic, to chladně naplánované a klidné vraždění, s lidmi otřáslo,“ popisuje historik Eduard Stehlík. „Sami sobě udělali medvědí službu. Ohlas Lidic ve svobodném světě byl obrovský,“ dodává Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.
Záhy po vypálení Lidic se ve světě přejmenovávala města, náměstí, ulice i školy. Názvy se mění třeba ve Spojených státech, Brazílii nebo Chile. Čtvrť San Jeronimo v Mexiku si prodloužila jméno o Lidice v srpnu 1942. Deset tisíc kilometrů daleko i děti věděly, co znamenají Lidice. Stejně i ve vesnici u brazilského Ria de Janeira. Na výstavbu nových Lidic sbírali peníze britští horníci. Po vypálené vesnici se jmenovaly i děti.
Jméno Lidice se dostalo i do jiných oblastí. Jmenoval se tak například tank T34, na který se složili českoslovenští vojáci na východní frontě. Jméno Lidice nesla i československá nákladní loď postavená ve Finsku.
Třináct let po tragédii poslalo 32 zemí světa tisíce růžových keřů do Lidic. U lidického památníků, kde stála původní vesnice, kvetou dodnes.
Osud Lidic potkal i další vesnice
Na padlé z Lidic dnes vzpomínali i obyvatelé slovenského Tokajíku. Tuto vesnici stihl podobný osud jako Lidice. V listopadu 1944 ji nacisté vypálili a postříleli 34 místních mužů. Přežili jen dva. „V půl dvanácté dopoledne vyvedli muže nahoru na popraviště a přečetli jim rozkaz – v podstatě rozsudek smrti,“ vzpomíná Peter Stropkovský, který v Tokajíku přišel o dva bratry.
Druhým mužem, který přežil, byl Michal Medvec. Zachránilo ho to, že zůstal ležet pod tělem svého vlastního syna. „Když Němci odešli, vstal, díval se kolem sebe a plakal. Měl strach. Všichni kolem leželi mrtví na zemi,“ vypráví Alžbeta Medvecová. Na Slovensku vypálili nacisti 102 obcí. Ne všechny ale dopadly tak strašně jako Lidice či Tokajík. Po letech se do nich život vrátil, lidé ale dodnes nezapomněli.
