Praha – Ministerstvo zdravotnictví chce zasáhnout proti praxi, kdy některé lékárny při výběru léku na předpis dávají zákazníkovi třicetikorunovou slevu. Podle resortu tak totiž lékárníci obcházejí výběr poplatku za recept a podrývají zamýšlenou regulaci zbytečné zdravotní péče.
Rozdávání slev zákazníkům se týká zejména velkých řetězců lékáren, které si tak faktické dotování třicetikorunových regulačních poplatků mohou dovolit. Ministr zdravotnictví Leoš Heger je navrhuje bez náhrady zrušit. „V oblasti, kterou nařídil stát zákonem - a regulační poplatky sem definitivně patří - by žádné výjimky být neměly,“ vysvětluje svůj záměr ministr.
Za poskytování bonusů v lékárnách by měly do budoucna hrozit vysoké pokuty; drobní lékárníci mohou zaplatit až tři sta tisíc, velké řetězce pak až tři miliony.
Hegerův plán těší zejména drobné lékárníky, kteří regulační poplatky za recept dotovat nezvládnou. „Velké řetězce ukazují, že je možné v této republice obejít zákon. A to my teda nechceme,“ říká například soukromá lékárnice z Ostravy Jana Vacková.
Řetězce: Zákon neporušujeme
Lékárenské řetězce se ale hájí a tvrdí, že poskytováním slev žádný zákon neporušují. „Jednoznačně na tom vydělává pacient,“ konstatoval šéf jedné z lékárenských sítí Pavel Vajskebr.
Proti záměru ministra zdravotnictví se staví i koaliční partner ODS; argumentuje, že by Heger zákazem třicetikorunových slev jen zbytečně zasáhl do konkurence mezi lékárnami. Poslanci budou o Hegerově návrhu jednat na začátku prosince. Zákaz by mohl začít platit během prvního čtvrtletí příštího roku.
Jak se to má s léky? Výdaje a spotřeba
Průměrná česká domácnost za léky v roce 2008 dala 2 107 korun, což je zhruba o 150 korun méně než v loňském roce a při průměrném platu necelých 24 626 Kč to dělá 0,4 procenta z rodinného příjmu.
V případě domácností důchodců se částka zvýšila z 3 420 korun v roce 2008 na 4 045 korun v roce 2011. Při průměrném důchodu necelých 10 765 korun to tvoří 1,5 procenta příjmů domácností důchodců. Na průměrný důchod však nedosáhne polovina seniorů.
Podle staršího celoevropského průzkumu užívá léky předepsané či doporučené lékařem necelá polovina mužů (42 %) a zhruba dvě třetiny žen (62 %). Nejvyšší výdaje mají vedle důchodců ženy od 15 do 34 let, a to zejména kvůli nákladům za antikoncepci.
