Praha – První pokus o schválení služebního zákona ve třetím čtení skončil neúspěšně. Jednání doprovázely slovní přestřelky mezi poslanci vládní koalice a pravicové opozice, na samotné hlasování nedošlo. Opozice již dříve vznesla čtyři podmínky, bez jejichž splnění chce jednání zablokovat. Šéf legislativní rady vlády Jiří Dienstbier (ČSSD) označil požadavky TOP 09 a ODS za hloupé a vyděračské. Poslanec TOP 09 František Laudát to odmítl s tím, že se jedná o podklady pro další jednání. Obě opoziční strany jsou připraveny schválení zákona blokovat.
Pravicová opozice své požadavky již dříve formulovala takto: První podmínkou ODS a TOP 09 je zrušení institutu generálního ředitelství na Úřadu vlády. Druhou je otevřenost státní správy pro úředníky samosprávy i odborníky z akademické obce. Třetím požadavkem je zachování funkce náměstků na ministerstvech v dosavadní podobě. Čtvrtou podmínkou je, aby se ochrana garantovaná zákonem vztahovala jen na ty úředníky, kteří pracují ve státní správě déle než čtyři roky.
Předseda legislativní rady vlády Jiří Dienstbier opoziční požadavky odmítl a označil je za hloupé. Míní, že jejich naplnění by vedlo k politizaci státní správy. „Ve všech čtyřech bodech bude právní úprava opakem toho, co pravicová opozice klade jako cíl,“ řekl ministr. Varoval také opozici, že pokud se vládě nepodaří prosadit její úpravu, začne od příštího roku platit původní znění zákona z roku 2002 a vláda bude mít na jmenování vrcholných úředníků mnohem větší vliv.
Opozice chce jednat s vládou, ne brzdit
Dienstbier také varoval, že bez služebního zákona bude ohroženo čerpání evropských fondů. To však zpochybnil šéf Úsvitu Tomio Okamura, který znovu upozornil na stanovisko Evropské komise, jež dává přednost kvalitě před rychlostí. Navrhl proto zákon vrátit do druhého čtení a otevřít ho.
Předseda ODS Petr Fiala uvedl, že opozice nechce zabránit přijetí služebního zákona, ale jde jí o jednání s vládou. Proti Dienstbierově řeči se ohradil také poslanec TOP 09 František Laudát. Novela podle něho může znemožnit provádět představy vítězů voleb o tom, jak řídit zemi. Laudát očekává, že Dienstbier a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ustoupí z „tvrdého stanoviska“ a budou jednat. Ke kompromisu vyzval vládu také předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Kromě opozice měl ovšem výhrady ke služebnímu zákonu i poslanec ČSSD Vítězslav Jandák. Kritizoval původní verzi z roku 2002 i současný vládní návrh, který označil za „blbost“ připravenou pouze proto, že to nakázala Evropská unie. „Tady nebudou vládnout volení zástupci lidu, tady budou vládnout ušlechtilí lidé určení někým ušlechtilým,“ popsal Jandák svůj pohled na důsledky zavedení služebního zákona.
Projevy poslanců zabraly celý čas, který je ve sněmovně vyhrazen na hlasování o zákonech ve třetím čtení. K tomu je podle jednacího řádu určena pouze doba 9 až 14 hodin ve středu a pátek, ačkoli je v zákoně o jednacím řádu uvedena i poznámka „pokud sněmovna nerozhodla jinak“. Poslanci se k zákonu vyjadřovali ještě do tří odpoledne, potom vyhlásil předseda sněmovny přestávku. O služebním zákonu bude sněmovna znovu jednat v pátek.
Šéf TI: Přijatelná je jen část opozičních požadavků
Čtyři požadavky opozice na úpravy služebního zákona vnímá rozporuplně i odborná veřejnost. „U požadavků opozice je třeba rozlišovat: např. zrušení generálního ředitelství není akceptovatelné, protože na tom ten zákon do značné míry stojí. Naopak věci okolo míry otevřenosti výběrových řízení, což je druhá podmínka, to si myslím je věc k diskuzi a kompromis je možný,“ uvedl v Interview ČT24 ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka. Kompromis by prý politici mohli nalézt i v délce přechodných období a zejména na tom, jakým způsobem by měla být výběrová řízení kontrolována, aby nebyla dělána jen pro formu.
Pravicová opozice zákon odmítá mimo jiné i proto, že prý současná koalice „zabetonuje“ své lidí ve vysokých funkcích. Tyto obavy jsou podle Ondráčky do značné míry oprávněné – pokud totiž vstoupí zákon v platnost, v prvním období proběhne velké množství výběrových řízení na vysoké pozice a strany, které budou ve vládě, budou mít na tendry větší vliv. „Na druhou stranu je legitimní argument, že kdyby to minulá vláda udělala sama, budou tyto strany v silnější pozici,“ dodal šéf Transparency International.
Premiér Sobotka požadavky opozice odmítá, trvá zejména na tom, že generální ředitelství státní správy, které má českou byrokracii zastřešovat, ze zákona nevypustí. „Těžko si lze představit, že generální ředitelství zrušíme bez toho, aniž by se zákon rozpadl,“ prohlásil premiér. Generální ředitel státní služby, čili superúředník stojící v čele nové instituce, podle něj ponese klíčovou úlohu. Jmenovaný má být na sedm let a odvolatelný pouze ze zákonem stanovených důvodů. Vláda si od nového funkcionáře slibuje především to, že zabrání změnám ve vedení státní správy, které přicházejí po každých parlamentních volbách.
Právě období po schválení zákona bude podle Ondráčky mnohem důležitější než současné obstrukční divadlo ve sněmovně. „Založí se generální ředitelství, budou se nastavovat výběrová řízení a bude se nastavovat např. i to, jak bude fungovat odměňování úředníků,“ upozorňuje Ondráčka.
Některé body služebního zákona po 2. čtení
- Vznikne Generální ředitelství státní služby při Úřadu vlády, které bude mj. navrhovat systemizaci státní služby a systém hodnocení státních zaměstnanců a bude koordinovat jejich vzdělávání. V čele bude generální ředitel, kterého jmenuje vláda na návrh premiéra na sedm let na základě výběrového řízení. Konkurzu se mohou účastnit jen státní zaměstnanci, kteří mj. dosáhli věku 40 let a vykonávají službu na pozici zástupce generálního ředitele nebo státního tajemníka. Podobné podmínky budou platit pro zástupce generálního ředitele.
- Na ministerstvech a na Úřadu vlády budou působit státní tajemníci, v ostatních institucích vedoucí služebního úřadu. Budou mj. řídit organizační věci služby a odměňování úředníků. Státní tajemníci budou jmenováni na sedm let na základě výběrového řízení, uchazeči budou moci být jen vedoucí státní zaměstnanci s nejméně čtyřletou praxí v posledních osmi letech.
- Ministři budou moci mít nejvýše dva tzv. politické náměstky, k jejich úkolům bude patřit například zastupování ministrů na schůzích výborů a komisí parlamentních komor. Odborní náměstci budou řídit sekce, jmenuje je státní tajemník na základě výběrového řízení. Konkurzu se budou moci účastnit vedoucí státní zaměstnanci nejméně s čtyřletou praxí v uplynulých osmi letech.
- Vedoucí státní zaměstnanci se budou nově nazývat představenými. Budou se, s výjimkou vedoucích zastupitelských úřadů v zahraničí, vybírat v konkurzech. Představení nebudou moci zastávat po dobu služebního poměru žádné funkce v politických stranách a hnutích, nebudou mít právo na stávku.
- Státní službu budou vykonávat úředníci na dobu neurčitou, na určitou dobu se budou přijímat lidé, kteří zatím nevykonali úřednickou zkoušku. Úřednická zkouška se bude skládat z písemné a ústní části, bude ji možné opakovat jen jednou. Státní zaměstnanec bude skládat slib. Zákon stanoví okruh lidí, které nelze do služebního poměru přijmout; patří k nim prezident, zákonodárci, státní zástupci, soudci a vojáci.
- Státní zaměstnanci budou podléhat pravidelnému hodnocení. Oceněním za příkladnou službu bude písemná pochvala nebo věcný dar, jehož hodnota nebude smět přesáhnout 5000 korun ročně. Úhrn peněžitých odměn nebude moci přesáhnout pětinu ročního příjmu státního zaměstnance.
