Gripeny budou moci útočit i na pozemní cíle. Potřebnou technologii mají z Izraele

2 minuty
Laserová technologie pomůže gripenům zacílit i na zem
Zdroj: ČT24

Dosud hlídaly jen vzdušný prostor, nyní si české gripeny mohou troufnout i na pozemní cíle. Pro vylepšení palebné síly se armáda poohlédla po izraelských technologiích. Laserově řízenou munici nyní doplní čtyři speciální zaměřovače. Za novinky ministerstvo zaplatilo 380 milionů korun.

Nadzvukové letouny Jas–39 Gripen měly dosud ve výbavě kromě kanónu jen rakety vzduch-vzduch. Piloti už si ale zvykají i na laserově naváděné bomby. Nyní k nim přibyly poslední potřebné části, tedy zaměřovače.

Právě díky laserovým paprskům mohou izraelské střely přesně zasáhnout i pozemní cíle. Útočit mohou z výšky v rozmezí pět až dvacet kilometrů. Při koordinovaném útoku více strojů se přitom všechny mohou spolehnout pouze na jeden laserový zaměřovač.

Kvůli snížení civilních ztrát jsou laserové bomby velmi přesné. Kromě dvou paprsků zaměřovač obsahuje také infračervenou i klasickou kameru. To umožní pilotům ve vzduchu identifikovat neznámá letadla až na vzdálenost několika desítek kilometrů. Dosud tak činili pouze vizuálním kontaktem.

„Budeme se muset naučit obsluhovat celou škálu munice, která bude poskytnuta letounu gripen,“ zmiňuje velitel taktického letectva Jan Ďucha.

Vylepšení českých gripenů znamená také možnost nového nasazení v rámci NATO. „Letouny budou schopny nasazení i do operací, kdy se bude působit na pozemní cíle při podpoře pozemních vojsk,“ dodává zástupce velitele vzdušných sil Petr Hromek.

Gripeny s českými výsostnými znaky čeká v roce 2019 další zahraniční mise v Pobaltí. Nový systém na pozemní cíle zde ale zatím nebudou mít k dispozici.

  • Letouny JAS-39 Gripen se vyrábějí ve švédském Linköpingu a běžně se o nich mluví jako o švédském letadle.
  • Na vývoji a hlavně prodeji v zahraničí se ale podílela i britská zbrojovka BAE Systems.
  • Také některé důležité komponenty jsou ze zahraničí: například motor, který vyrábí Volvo, původně vyvinula americká firma General Electric. Za oceánem vzniklo i vystřelovací sedadlo či systém řídící let. Další součástky zase pocházejí z Francie či Německa.
  • Gripeny dosahují maximální rychlosti 2400 km/hod a jejich dolet je zhruba 3000 km.
  • Česko má pronajatých celkem 14 těchto strojů, dva z nich jsou dvoumístné. Stíhačky mají momentálně základnu na letišti v Čáslavi, kde jsou kromě gripenů také bitevníky L-159 Alca.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ředitel Nemocnice Na Františku Erhart po obviněních rezignoval

Ředitel pražské Nemocnice Na Františku (NNF) David Erhart oznámil rezignaci na funkci kvůli obviněním, které tento týden zveřejnil server Seznam Zprávy. Učinil tak na pátečním jednání radních Prahy 1, informovala mluvčí městské části, jež nemocnici zřizuje. Obvinění, mimo jiné z bossingu, Erhart odmítl. Rada schválila, že v nemocnici nechá udělat externí forenzní audit a plánuje i trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 7 hhodinami

Rakušan nebyl zvolen místopředsedou sněmovny

Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby čtvrtého místopředsedy sněmovny. Bývalý ministr vnitra je teď jediným kandidátem. Poslanci v pátek naopak podpořili návrh na zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Přes dvacet státních institucí uzavřelo smlouvy s Agrofertem. Navzdory zákonu o střetu zájmů

Více než dvě desítky státních institucí uzavřely v rozporu se zákonem o střetu zájmů smlouvy s firmami z holdingu Agrofert, zjistil server iRozhlas.cz z dat Hlídače státu. Hodnota smluv podle serveru činí zhruba 15 milionů korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že stále čeká na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí, aby mohl vložit akcie skupiny Agrofert do svěřenského fondu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský řekl, že změna akcionáře nemá na běžný chod společností holdingu vliv.
před 9 hhodinami
Načítání...