Praha – Papež Jan Pavel II. navštívil Československo v dubnu 1990, pouhých pět měsíců po sametové revoluci. Šlo o výjimečný počin, běžně se totiž návštěvy hlavy katolické církve připravují roky dopředu. Přímo ve Vatikánu návštěvu připravoval Tomáš Halík, který ve Studiu 6 popisoval zákulisí návštěvy. „Bylo kratičce po pádu komunismu, nebyly tady vybudovány žádné struktury, ani církevní, ani z hlediska nové vlády. Takže to byla obrovská improvizace.“ Návštěvu Jana Pavla II. si prý vymyslel Václav Havel už v době, kdy ještě nebyl prezidentem.
Papež sice do Československa přijel v roce 1990, jeho návštěva se ale začala rodit už o dva roky dříve. V roce 1988 přijel do Prahy za kardinálem Tomáškem pařížský arcibiskup Jean-Marie Lustiger: „Já jsem tenkrát s kardinálem Tomáškem úzce spolupracoval a on si vždycky přál tyto návštěvy vodit Prahou, protože to byla příležitost s nimi hovořit mimo odposlouchávaný arcibiskupský palác a říct jim něco o té podzemní církvi. Když jsem kardinálu Lustigerovi řekl některé své myšlenky o budoucnosti církve v našem regionu, tak řekl: Toto musíte říct osobně papeži a já se postarám, abyste se k němu dostal,“ vzpomínal ve Studiu 6 Tomáš Halík, který je teď prezidentem České křesťanské akademie.
Naprostá utopie se stala skutečností
To, co v roce 1988 vypadalo jako naprostá utopie, se splnilo už o rok později. Byla svatořečena Anežka Česká a spolu s desítkami tisíc poutníků z Československa se do Říma dostal i Halík a pronesl tam svůj slavný výrok „až bude Anežka svatořečena, bude v Čechách konečně dobře“ - více čtěte zde.
„Papež Jan Pavel II mě pozval na soukromou večeři s biskupem Jaroslavem Škarvadou, který tenkrát působil ve Vatikánu. Na té večeři nám papež řekl, že komunismus brzy skončí. Já jsem tomu nevěřil – bylo 8. listopadu. Za devět dní byl 17. listopad a za další tři týdny přijel pan biskup Škarvada po 40 letech do Prahy a já jsem ho vzal do Špalíčku k Václavu Havlovi, kde tenkrát bylo sídlo Občanského fóra,“ vypráví Halík.
„Vítám vás, Svatý otče, mezi námi hříšníky“
Knihovna Václava Havla 22. dubna od 18:00 pořádá večer věnovaný setkání Václava Havla s Janem Pavlem II., jejich osobnímu přátelství, vztahu Jana Pavla II. k Československu a první návštěvě Svatého otce v českých dějinách vůbec. Moderuje Veronika Sedláčková, pozvání přijali Tomáš Halík, František Mikloško a Pavel Fischer.
A právě ve Špalíčku se návštěva papeže v Československu lidově řečeno upekla: „Václav Havel říkal – jestli budu prezident, bylo to asi pět dní před volbou, tak bych chtěl pozvat papeže. A byl bych rád, kdyby přijel ještě před prvními svobodnými volbami, to bude vzrušená atmosféra a on ji může trochu uklidnit,“ uvedl Halík.
Biskup Škarvada ovšem oponoval, že to nepřichází v úvahu – podobná návštěva prý zabere tři roky příprav. Po několika dnech se ale Halíkovi ozval z Vatikánu, že znovu mluvil s papežem a padla zmínka i o možném pozvání hlavy katolické církve k návštěvě. Jan Pavel II. souhlasil, ale pod podmínkou, že dostane osobní pozvání. „Tak mi biskup Škarvada říká – hned běž na Hrad a vyjednej to tam. Já jsem druhý den ráno šel do té ustavující prezidentské kanceláře a říkal jsem: Václave, je třeba poslat pozvání – to odešlo ještě ten den. Potom se dohodl termín návštěvy a asi za měsíc přivezl arcibiskup pozvání od papeže, abych okamžitě odjel do Říma a měsíc tam návštěvu připravoval,“ popisuje Halík.
Pád komunismu i mistr Jan Hus
Měl prý krásnou kancelář ve vatikánském paláci a skoro každý druhý den s papežem probíral detaily návštěvy: jelikož šlo vlastně o první návštěvu papeže v postkomunistickém světě, tak se na ni kladl velký důraz: „Bylo potřeba se nějakým způsobem postavit k pádu komunismu a promluvit o tom, co tuto část Evropy pravděpodobně čeká. Aby to nebyl jen divoký kapitalismus, ale aby tu byl také nějaký duchovní a morální akcent,“ vysvětluje Halík.
Janu Pavlu II. prý také velmi záleželo na tom, aby mohl pozitivně promluvit o mistru Janu Husovi. Toto téma se prý před návštěvou hojně diskutovalo a někteří papežovi spolupracovníci byli proti tomu, ale podařilo se to obhájit.
„On se také chtěl setkat s českou inteligencí a tenkrát na Hradě pronesl projev, o kterém jeho mluvčí prohlásil, že to byl nejlepší papežův projev za celý pontifikát. Já myslím, že řekl opravdu velmi významné myšlenky, ale bohužel se tím církev příliš nepoučila. On třeba říkal: Nevracejte se k tomu, co tu bylo před komunismem, snažte se dozrát v té zkušenosti, kterou jste prošli, a zahajte novou cestu – ať to není jen nostalgie po minulosti,“ připomíná Halík. Zároveň ale dodává, že pro většinu lidí byla návštěva papeže spíše emocionální zážitek: „Taková fiesta svobody, viděli jsme papeže – ale s jeho myšlenkami se tolik nepracovalo.“
Papež navštívil Československo v dubnu 1990 a jeho pouť se stala symbolem změn. Mezi Prahou a Vatikánem totiž byly za komunismu ještě horší vztahy než s ostatními státy východního bloku. Posun přišel až těsně před papežovou návštěvou, kdy se Československo stalo čtvrtým státem Varšavské smlouvy, který obnovil vztahy se Svatým stolcem.
Jan Pavel II. se při své návštěvě setkal s vysokými církevními představiteli a poté na Letné sloužil mši, během níž pronesl kázání v češtině. Této mši přihlížely statisíce lidí. Druhý den pobytu strávil papež na moravském Velehradě a na Slovensku. V následujících letech navštívil Jan Pavel II. Českou republiku ještě dvakrát.
