Praha – Ministr školství Josef Dobeš chce do budoucna změnit princip financování vysokých škol. V návrhu zákona, který chce dokončit do června příštího roku, počítá s financováním podle kritéria kvality, důležitý kvalitativní prvek představuje pro Dobeše třeba uplatnitelnost absolventů na trhu práce. Změny připravované šest let zahrnují také slučování menších škol a zavedení školného. Akademici se ale postavili proti zavedení školného, bojí se zadlužování studentů.
Školy by měly být více financovány podle kvality a ne podle počtu studentů. Už příští rok bude pětina jejich rozpočtu závislá na kvalitativních ukazatelích jako výsledky ve vědě nebo uplatnitelnost absolventů. Vysoké školy také získají více pravomocí ve vnitřních záležitostech, o ekonomických záležitostech mají rozhodovat rady tvořené lidmi z regionální politiky nebo firem. Zároveň ale budou mít školy větší odpovědnost. Veřejné vysoké školy budou s ministerstvem uzavírat rámcové smlouvy na tři až pět let, kde si stanoví, jakých výsledků škola dosáhne v příštích letech a kolik peněz na to od státu dostane.
Dobeš sleduje v zákoně zavedení dvoustupňového modelu akreditace dané vysoké školy. Právě tím podle něj dojde k posílení autonomie, první stupeň totiž představuje zavedení vnitřní akreditace vysoké školy. Každá vysoká škola dostane kompetenci si nastavit svoji vnitřní akreditaci a tím tedy podle Dobešovy představy i možnost nastavit vnitřní mechanismy měření kvality. „Teprve potom přichází druhý stupeň akreditace…, to znamená posouzení celkového profilu vysoké školy,“ uvedl Dobeš a tento druhý stupeň označil za institucionální. O něm by rozhodovala agentura, jejíž ředitel by byl jmenován Akreditační komisí. Stávající Akreditační komise bude včleněna do nové Národní akreditační agentury.
Ministr školství Josef Dobeš: „Já jsem rád, že po státních maturitách říznu do dalšího materiálu, který tu ležel roky a o kterém se roky diskutovalo.“
Stínový ministr školství Marcel Chládek (ČSSD): "Svůj návrh načrtl (Josef Dobeš) velmi obecně a vím o tom, že řada představitelů vysokých škol se ohrazuje proti tomu, že tento návrh je zaprvé nekonkrétní, takže k němu nemůžou zaujmout stanovisko, a zároveň s nimi nebyl dostatečně prodiskutován."
„Ten zákon vytvoří nové podmínky pro slučování vysokých škol,“ upozornil jeden z autorů reformy Jiří Nantl z ministerstva. Pomůže to prý hlavně soukromým školám a také menším veřejným školám. Už nyní se diskutuje třeba o sloučení Ostravské univerzity s Vysokou školou báňskou. Ministr dnes zároveň podepsal vyhlášku, která už od prosince zavádí přísnější podmínky pro pobočky vysokých škol.
Návrh reformy počítá také se zavedením odloženého školného, kterému bude předcházet systém studentských grantů, půjček a spoření. Vláda se už dříve dohodla, že školné by se mělo začít platit od roku 2013, maximální výše poplatků bude 10 tisíc korun za semestr. Zavedení školného přitom nedávno odmítla Rada vysokých škol. V zemích, kde bylo zavedeno, prý poté poplatky skokově narůstaly a mladí se čím dál víc zadlužují. Akademici se také obávají, že by školné sloužilo jako náhrada klesajících výdajů státu na vzdělávání.
