Znovusjednocení Německa - historický podpis smlouvy 2 + 4

Berlín - Studená válka rozdělila Evropu na dva nesmiřitelné tábory. Propast mezi nimi se začala pomalu zacelovat díky tání uvnitř sovětského bloku od poloviny 80. let. V listopadu 1989 padla Berlínská zeď, která po téměř půlstoletí rozdělovala německý národ do dvou států. Další rok byl ve znamení jejich postupného sbližování. Důležitým posunem na této cestě byl i podpis Smlouvy o sjednocení 31. srpna 1990.

Spojení dvou německých států však musely nejprve posvětit světové mocnosti, které jako vítězové druhé světové války garantovaly evropské uspořádání po roce 1945. V únoru 1990 bylo rozhodnuto o uspořádání takzvané „konference dva plus čtyři“ mezi nimi a oběma německými vládami. Jednání byla uzavřena 12. září v Moskvě podpisem smlouvy o státní suverenitě sjednoceného Německa. Již dříve však špičky Sovětského svazu, USA, Velké Británie a Francie se spojením obou států vyslovily předběžný souhlas.

Mohla proto být zahájena německo-německá jednání, jež předcházela smlouvě o sjednocení. Vedli je západoněmecký ministr vnitra Wolfgang Schäuble a východoněmecký státní tajemník Günther Krause. Ti také dokument, který čítal 45 článků a tři obsáhlé přílohy, poslední srpnový den roku 1990 ve východním Berlíně podepsali.

Smlouva určovala především způsob znovusjednocení obou států

Východní Němci i bonnská konzervativní vládní koalice se nehledě na námitky z levé strany západoněmeckého politického spektra rozhodli podstatně neměnit existující text základního zákona (ústavy) SRN. Ve smlouvě zakotvili rozdělení bývalé Německé demokratické republiky na pět nových spolkových zemí, na jejichž území se rozšíří působnost Ústavy SRN.

Představitelé NDR se tedy ve smlouvě zavázali, že jednoduše přistoupí ke stávající SRN. Za hlavní město sjednocené země byl určen Berlín, otázku sídla vládních a parlamentních institucí smlouva podobně jako další sporná témata ještě neřešila. Její součástí se naopak stala řada ustanovení v právní, sociální, finanční a kulturní oblasti.

Smlouvu o sjednocení pak v září potvrdily parlamenty obou německých států. Na jejím základě byl také upraven původní základní zákon SRN tak, aby mohl být použit pro celé Německo. Na území bývalé NDR vstoupil v platnost 3. října 1990, a v tento den tak bylo německé znovusjednocení dokončeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...