Zemřela manželka českého publicisty a politika Pavla Tigrida

Paříž - V Paříži 27. června 2008 po dlouhé nemoci zemřela celoživotní partnerka českého disidenta, novináře, spisovatele a politika Pavla Tigrida Ivana Tigridová. Během pobytu v exilu, nejdříve v Německu, poté v USA a Francii, založila výbor na podporu osob stíhaných komunismem. Podílela se ale i na textech vycházejících ve čtvrtletním, antikomunisticky profilovaném revue svého muže Svědectví. Odešla ve věku dvaaosmdesáti let. Ivana si vzala Pavla Tigrida (tehdy Schönfelda) v lednu 1948. Krátce poté odjel její muž jako šéfredaktor Rozvoje, již tehdy jediného nezávislého týdeníku v Československu, služebně do poválečného Německa. Do Československa se ovšem již nemohl vrátit, protože týden před únorovým převratem na něj byl vydán zatykač jako na osobu nebezpečnou pro komunistický režim.

Sama Ivana Tigridová byla krátce po únorovém převratu 25. února 1948 namísto svého muže zatčena a vězněna tři měsíce. StB ji pustila jen proto, že předpokládala, že bude na svobodě podávat muži zprávy do zahraničí. S denní a později týdenní periodou se musela hlásit na policii v pražské Bartolomějské ulici. Jakmile se interval prodloužil, uplatila Ivanina rodina známého pohraničníka stem tisíc korun a ten Ivanu převedl přes hranice do Rakouska. O čtyři měsíce později sám emigroval s celou rodinou do Austrálie.

Ještě před zatčením nechala Ivana změnit svému muži příjmení ze Schönfelda na jeho dřívější přezdívku Tigrid. Jako manželé Tigridovi se také stali jednou z „centrál“ československého protikomunistického odboje v následujícím čtyřicetiletí. Krátce po emigraci žili v Německu, kde se Tigrid živil jako novinář a v roce 1950 se stal programovým ředitelem mnichovské pobočky ráda Svobodná Evropa. Po dvou letech však redakci opouštějí a s manželkou odcházejí do Spojených států. Jejich životní situace se komplikuje, Tigrid pracuje v New Yorku jako číšník, studuje tamější univerzitu. V roce 1956 zakládá literárně-politické revue Svědectví.

Na začátku šedesátých let odcházejí Ivana a Pavel Tigridovi do Paříže. Zde žijí až do roku 1989. Ve vydávání Svědectví pokračují, podílí se na něm i Ivana. Ve čtvrtletníku manželé otevírají tématiku politickou, kulturní i filosofickou - vždy s vazbou na současnost a ostrou kritikou totalitních praktik. Ivana Tigridová zakládá výbor na podporu nespravedlivě pronásledovaných lidí v komunistických diktaturách. Redakce Svědectví se profiluje jako jednoznačně demokratická, protikomunistická a liberální, s důrazem na dodržování lidských práv a svobod. Poslední číslo vyšlo v roce 1992.

Pavel Tigrid po sametové revoluci působil ve funkci ministra kultury. Zemřel před pěti lety, 31. srpna 2003 v Paříži. Tigridova manželka Ivana podlehla dlouhé nemoci pět let po svém muži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...