Vyškov – Centrum Vyškova opouštějí malí obchodníci. Na místech, kde ještě před pár lety nebyl problém nakoupit téměř vše potřebné, teď stále častěji obyvatele a návštěvníky Vyškova vítají jen zavřené provozovny. Na náměstí s koncem léta ukončí svůj provoz hned čtyři obchody.
Dvě prodejny značkového oblečení, květinářství a prodejna obuvi - to jsou obchody z vyškovského náměstí, které stojí v centru města už mnoho let. Po prázdninách ale svůj provoz ukončí. Podle prodejců stojí za vlnou zavírání změna ve zvycích zákazníků. „Lidé nechodí na náměstí, nic je sem netáhne. Chodí nakupovat do obchodních center a do větších měst. Ušetří čas, protože tam mají všechno na jednom místě,“ vysvětlila vedoucí prodejny s oblečením Tereza Hromečková.
Podle vyškovských obchodníků je za úbytkem zákazníků i zákaz vjezdu na náměstí, které radnice prohlásila za pěší zónu. „Náměstí je uzavřené, všechna parkoviště zpoplatněná. Lidé si raději přijedou přímo před obchodní dům. Tady na náměstí už nic moc není,“ svěřila se prodavačka z místní pekárny Renata Mildeová.
Radnice o problému ví a chce ho řešit, může ale ovlivnit jen podobu náměstí. „Například domy na náměstí jsou v rukou soukromých vlastníků, s tím radnice nic nenadělá,“ uvedla mluvčí vyškovské radnice Petra Bezdomniková v narážce na to, že vedení města nemá vliv například na výši nájmů. „Co my můžeme udělat, tak oživit náměstí nějakými akcemi. Vnímáme i problém zákazu vjezdu na náměstí a chceme o něm diskutovat. Příští týden se kvůli tomu sejdou zástupci vedení města a policie,“ dodala mluvčí.
Za malé obchody bojují i v Brně
Proti rozmachu nákupních center a krachu malých obchodů už několik let bojují i aktivisté z brněnského Nesehnutí. Na svém webu poukazují na nekvalitní potraviny a jiné neduhy, které jsou v posledních letech spojovány především s hypermarkety.
V roce 2011 připravili aktivisté z Nesehnutí rozsáhlou studii, která si kladla za cíl, ukázat občanům i voleným zástupcům, že lze udržet příznivé ceny i dostupnost obchodů bez výstavby nových obchodních center. „Návrh pravidel Nesehnutí obsahuje tři kroky: vyškrtnutí neomezené expanze nákupních center v Brně, zavedení nástroje pro kontrolu výstavby nákupních center tak, aby dobře sloužila nakupující veřejnosti, a vytvoření podmínek pro vznik menších obchodů blízko lidem,“ řekl autor studie Jiří Koželouh z Nesehnutí.
První hypermarkety se v České republice začaly objevovat ve druhé polovině devadesátých let. Tehdy byly převratnou novinkou. Postupem času se hypermarkety etablovaly a dnes je jich v Česku téměř tři sta. Na tisíc Čechů tak připadá 117 metrů čtverečních hypermarketové plochy – to je dvakrát víc než v sousedním Polsku, a dokonce víc než v Německu, které má větší kupní sílu.
