Washingtonská deklarace položila základy ČSR

Paříž - Prohlášení československé nezávislosti, zvané Washingtonská deklarace, bylo publikováno 18. října 1918 v Paříži prozatímní exilovou vládou v čele s Tomášem Garriguem Masarykem, Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem. Tento základní dokument československého zahraničního odboje, který byl odpovědí císaři Karlu I. a jeho snaze uchránit federalizací územní celistvost Rakousko-Uherska, vedl k vyhlášení samostatného Československa. V den publikování deklarace byla na domě obývaném Masarykem poprvé slavnostně vztyčena československá vlajka. V návaznosti na historickou vlajku Čech byla definována jako spojení dvou pruhů, bílého nad červeným.

Masaryk, který prohlášení sepsal a den před publikací jej ve Washingtonu předal vládě USA a prezidentovi Woodrowu Wilsonovi, v něm autonomii českého a slovenského národa v rámci habsburského mocnářství jednoznačně odmítl. „Věříme v demokracii - věřme ve svobodu - a ve svobodu vždy větší a větší“, stálo v závěru textu.

Současně s publikováním Washingtonské deklarace ministr Rakouska-Uherska Julius Andrássy zaslal prezidentovi USA nótu, ve které deklaruje ochotu jeho země přistoupit na mírové podmínky USA a souhlasí s uznáním práv Čechoslováků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...