Vzniklo britské Královské letectvo (RAF)

Londýn - Royal Air Force (RAF) vstoupilo do života 1. dubna 1918. Jednotka navázala na fungování armádního Královského leteckého sboru (RFC) a Královské námořní letecké služby (RNAS). Letadla byla počátkem první světové války používána hlavně pro průzkum, postupně ale armády na obou stranách objevily nové možnosti aeroplánů. Oblohu nad západní i východní frontou ovládly letecké souboje a bombardování ze vzduchu se stalo běžnou taktikou. Stranou nezůstalo ani britské letectvo, které ze skromných počátků vyrostlo v největší sílu svého druhu na světě.

Po skončení „velké války“ ale přišly škrty a ve 20. letech Královské letectvo jen obtížně hledalo novou úlohu v rámci ozbrojených sil. Po nástupu nacistů k moci a rozběhnutí německého zbrojního programu ve 30. letech se už Královské letectvo nemuselo o budoucnost obávat. Když v červenci 1940 kapitulovala Francie, ocitla se Británie v boji osamocena.

Bitva o Británii zůstává nejslavnějším obdobím v dějinách Královského letectva. RAF v té době posílily stovky letců z mnoha evropských zemí, mezi nimi i Čechoslováci. Od července do října 1940 Královské letectvo úspěšně čelilo bombardovací ofenzivě německé Luftwaffe. I díky sveřepému odporu RAF Hitler nakonec odvolal plánovanou invazi do Británie. Poté se Královské letectvo soustředilo na útoky proti cílům v Německu i okupované Evropě. Tyto útoky jsou dodnes hodnoceny rozporně, a to hlavně kvůli desetitisícům civilních obětí, například v Drážďanech. 

Po roce 1945 bylo mnoho letounů RAF rozmístěno v západním Německu, kde byly připraveny reagovat na sovětský útok. Během studené války se britští piloti zúčastnili řady menších konfliktů, například ve válce o Falklandy. Výraznou roli sehrálo Královské letectvo během obou válek v Iráku, v Bosně, Kosovu či Afghánistánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...