Brno – Mikrobiologové z Masarykovy univerzity odhalili při svém výzkumu v Antarktidě dosud neznámou bakterii. Objev je výsledkem několikaletého výzkumu vědců ve vědecké antarktické stanici. O mimořádném úspěchu brněnských výzkumníků svědčí i to, že informace o objevu nové bakterie otiskl prestižní časopis Current Microbiology.
Brněnští výzkumníci bakterii našli ve vzorcích, které v letech 2007 až 2009 posbírali v okolí svojí základny, Mendelovy polární stanice. Že jde o nový druh, zjistili až při zkoumání v laboratoři. Nález bakterie je první velký úspěch vědců z České republiky.
Bakterie Pseudomonas prosekii má tyčinkovitý tvar a na konci bičíky, s jejichž pomocí se pohybuje. Pod UV světlem se dá pozorovat její žlutozelený pigment, mohla by se dát možná využít jako přírodní barvivo. Bakterie je zajímavá tím, že žije při velmi nízkých teplotách. Pravděpodobně narušuje horniny a vytváří půdy.
Druhové jméno dostávají nově objevené organismy podle některého rysu, jež je pro ně typický, nebo po někom významném. Brněnští vědci ji pojmenovali po zakladateli českého výzkumu v Antarktidě a profesorovi z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Pavlu Proškovi. „Jsem rád, že se po mně jmenuje bakterie a ne žádný větší živočich nebo rostlina. Pak by si mě asi lidé brali více na mušku,“ řekl Prošek.
Podle něj nemusí být nález této bakterie vůbec poslední. „V Antarktidě se momentálně zkoumá velmi intenzivně, neustále nám přináší něco nového. Jsem přesvědčený, že bakterií, které se budou po někom jmenovat, bude v budoucnu ještě podstatně víc. Jednou ale musíte začít,“ poznamenal s úsměvem Prošek.
Vybudování polární stanice stálo 50 milionů korun a od jejího otevření se na ní vystřídalo sedm expedic. Jejich členové se zabývají výzkumem klimatu, biologií a geologií Antarktidy a zkoumají také tzv. antarktické oázy, což jsou místa, na nichž po ústupu ledovců vzniká první život v podobě mechů, řas a lišejníků.
Česko se zařadilo do skupiny zemí, které se věnují budoucnosti Antarktidy
Česká republika díky práci vědců z Masarykovy univerzity získala od 29. května právo, spolu s dalšími 28 zeměmi, spolurozhodovat o budoucím osudu Antarktidy. Dosud byla Česká republika jedinou zemí, která v Antarktidě měla vlastní výzkumnou stanici, ale žádné rozhodovací pravomoci.
„Je to historický okamžik, který nám umožní spolurozhodovat o vědecké činnosti, turismu nebo ochraně přírodních zdrojů na tomto kontinentu,“ potvrdil Miloš Barták z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
