Vědci v Brně vyvíjí způsob, jak léčit infekci bez antibiotik

Brno - V biotechnologickém inkubátoru INBIT v areálu kampusu Masarykovy univerzity v Brně dnes zahájila provoz nového specializovaného pracoviště česká firma IMUNA CZ, která vyvíjí nový způsob, jak léčit infekci bez antibiotik. Jde o novou formu fágového lyzátu neboli směs infekci ničících bakteriofágů, která se v medicíně používá jako lokální přípravek pro léčbu akutních stafylokokových infekcí. Lék s názvem Stafal dosud existoval pouze v tekuté formě, která však má omezenou dobu použitelnosti. Firma proto pracuje na tom, aby byl lék k dispozici ve stabilnější práškové podobě.

„Výsledkem naší práce bude prášek, jehož předností bude dvojnásobná doba použitelnosti, zvýšená stabilita a bezpečnost oproti kapalné formě. Vývojová část na tomto přípravku byla ukončena a potvrzena výrobou vzorků inovovaného výrobku,“ přiblížil Marek Moša, ředitel firmy IMUNA CZ.

V laboratořích brněnského inkubátoru teď firma začne lék vyrábět ve větším množství. Odzkoušený a schválený práškový Stafal se k prvním pacientům dostane podle Moši nejdříve za dva roky. 

1 minuta
Marek Moša, ředitel firmy IMUNA CZ, o využití bakteriofágů při léčbě infekcí
Zdroj: ČT24

Bakteriofágy

Bakteriofágy jsou virové částice, které infikují bakterie, a tím je dokážou usmrtit. Usmrcení se děje na základě takzvaného lyzování, tedy pomalého odbourávání s pomocí enzymové složky. Bakterie, které infekci vyvolávají, podlehnou zkáze a infekce  je vyléčená.

Bakteriofágy se používají v lékařství u všech forem stafylokokových infekcí jako lokální antibakteriální přípravek k destrukci stafylokokových buněk. Aplikuje se do postižených ložisek či operačních ran.

„Jde o extrakty získané pomocí fágů, tedy virů z bakterií, které se často podílejí na vzniku infekce. Ty působí na principu podobném očkování. Bakteriální fágový lyzát obsahuje vedle fágů usmrcené mikroorganismy nebo jejich části. Ty nejsou schopny vyvolat onemocnění, ale zachovávají si svoji antigenní strukturu, kterou je schopen imunitní systém identifikovat,“ vysvětlil profesor Jiří Doškař z Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity, který s firmou už několik let spolupracuje. Díky této vlastnosti jsou imunitní buňky schopny lépe reagovat na skutečnou infekci.

Vývoj nových antibiotik je zdlouhavý a nákladný, vývoj nového fágového lyzátu je podle vědců finančně méně náročný a hlavně je rychlejší. Bakteriofágy navíc působí bez vedlejších účinků a k vyléčení pacienta často stačí i menší dávka.

„Jelikož je značně obtížné získávat nová účinná antibiotika, prochází fágová terapie svou renesancí,“ dodal Doškař.

Myšlenka využít bakteriofágy jako přirozené bakteriální parazity k léčbě infekcí se zrodila už na počátku 20. století, krátce po jejich objevu. S příchodem antibiotik se ale výzkum bakteriofágů zastavil. Veškeré klinické studie pak probíhaly převážně ve východní Evropě – v bývalém Sovětském svazu, Polsku a Československu. V České republice vyráběla po roce 1989 fágový lyzát pod názvem Stafal firma Sevapharma Praha, od které pak převzala projekt právě IMUNA CZ.  

„Na českém trhu v současné době není žádný podobný prostředek. Vzhledem k tomu, že jsme před třemi lety převzali technologii od předešlého výrobce, datum spotřeby už vyrobených léků dávno expirovala, takže budeme jediní, kteří budou zásobovat české pacienty,“ řekl Marek Moša.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...