V Moravském zemském muzeu radí houbařům

Brno - Po deštivých dnech začala pravá houbařská sezóna a mnoho houbařů si pravost svých nálezů nechává raději ověřit u odborníků. Už přes čtyřicet let funguje v Moravském zemském muzeu houbařská poradna. Určí návštěvníkům druh přinesených hub, ale poradí ale také například různé recepty či jak houby zpracovat. Poradna je otevřena po celý rok, nejvíce lidí ale začíná chodit právě teď.

Zjistit, jestli jsou houby jedlé, zavítají v těchto dnech do poradny desítky lidí. Existuje totiž mnoho hub, které vypadají jako jedlé druhy, ale jsou smrtelně jedovaté. „Děsí mě, že si lidé pletou muchomůrku zelenou s holubinkami nebo žampiony. Vše se dá ale krásně rozlišit. Stačí si pouze dát pozor,“ uvedl mykolog z houbařské poradny Alois Vágner a dodal, že se stává velice často, že lidé chodí pro radu až druhý den po konzumaci hub: „To už může být pozdě. Houby totiž nemusí způsobovat pouze nevolnost, ale mohou být smrtelně jedovaté.“

Během krátké chvíle se v poradně vystřídá několik houbařů, kteří z košíků tahají své úlovky. Pan Karel Dostalík přišel do poradny s čechratkou  černohuňatou. „Potkal jsem v lese jednoho pána, který mi říkal, že je houba jedlá a používá ji na guláš. Nenašel jsem ji ale v žádném atlasu, a tak jsem si přišel informaci ověřit,“ shrnul Dostalík. Alois Vágner jej ale vyvádí z omylu: „Vůbec to k jídlu nedoporučujeme. Ještě za první republiky sice byla houba mezi jedlými, atlasy v té době ale doporučovaly houby, které dnes už mezi jedlé nepatří.“

Nejčastější houbou, kterou lidé přináší a v poradně ji nedoporučují ke konzumaci, je žampion zápašný. Ten na první pohled vypadá jako všechny ostatní jedlé verze žampionů. „Mnoho lidí má po požití průjmy nebo zvrací. Někdo to ovšem snáší bez újmy. Poznáte jej podle toho, že když jej vyjmete ze země a poškrabete jeho spodní část, tak zežloutne,“ vysvětlil jedné návštěvnici poradny mykolog Vágner.

I když se stává často, že se lidé spletou jedovaté houby s těmi jedlými, opravdu závažných případů, kdy je nezbytná hospitalizace, není mnoho. „Ročně evidujeme pouze pár případů. Jde ale většinou o ty nejzávažnější, které končí vypumpováním žaludku a dlouhou hospitalizací. Je velice důležité, aby člověk, který pozře jedovaté houby, byl přivezen co nejdříve,“ uvedla mluvčí Fakultní nemocnice v Brně Anna Mrázová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...