Brno - Projít se životem jednoho z nejvýznamnějších tuzemských básníků lze nyní na zajímavé brněnské výstavě Hynku! Viléme!! Jarmilo!!! - Karel Hynek Mácha, kníže české poezie. Muže, který jednou provždy změnil tvář české literatury, připomínají v Dietrichsteinském paláci. Moravské zemské muzeum celou expozici oslavující také loňské dvousté výročí Máchova narození nechá otevřenou až do konce března.
Kolekce provádějící básníkovým životem a dílem i jeho přijetím v čase však není strohým a na panely rozvedeným slovníkovým heslem. Kurátoři se snaží zejména mladé generaci, která prý poezii považuje už za vyhynulý žánr minulých generací, přiblížit postavu génia srozumitelně a přitažlivě zároveň, bez větších úskoků k lacinému nadbíhání publiku.
Moravské zemské muzeum nyní vlastně představuje dvě výstavy v jedné kolekci. Ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví a Národním muzeem totiž spojilo obě zásadní výstavy loňského jubilejního máchovského roku. První a obsáhlejší z nich nesla název KHM 1810-2010. Dvě století české kultury s Máchou. Vynikajícího českého básníka, který své první verše psal v němčině, představuje pohledem současné literární vědy. Nejde zdaleka jen o procházku autorovým životem a dílem, ale připomenuty jsou také vlivy, které utvářely jeho osobnost, nebo také romantismus jako univerzální umělecký směr té doby. K vidění jsou také ukázky dobového výtvarného umění.
Druhá část výstavy bude zřejmě divácky nejatraktivnější. Představuje totiž půldruhého století trvající pouť za skutečnou podobou K. H. Máchy. Autoři tady v jednom místě soustředili všechny pokusy a autory, jejichž díla byla považována za Máchovy portréty. Jde třeba o rekonstrukci tváře dle obrazu Jana Křtitele na hradě Valdštejně. Zdokumentovány jsou tady dva rozhodující antropologické průzkumy: první provedený v souvislosti s přenesením Máchových ostatků roku 1938, před německým záborem Litoměřic, a druhý z 80. let 20. století, kdy na základě zkoumání prof. Emanuela Vlčka akademický sochař Milan Knobloch vytvořil dvě varianty Máchovy busty. Divák tak ve finále může pohlédnout Máchovi přímo do tváře.
A pořadatelé se snažili o maximální interaktivitu příchozích. Výstava počítá s návštěvníky už od druhého stupně základních škol. Žáky a studenty tak čeká máchovský test, který sleduje literární i mimoliterární souvislosti nebo pozoruhodný filmový dokument Národního muzea o rekonstrukci Máchovy podoby. A za lahůdku lze považovat němý film Cikáni od režiséra Karla Antona z roku 1921.
Máchovská výstava Moravského zemského muzea je nejen přitažlivá , ale také důležitá. Připomíná muže, který stál na počátku národního obrození, který byl Čechem v původním zemském smyslu,. Přestože je jeho tvorba rozkročená mezi českou a německou kulturu.
Moravské zemské muzeum se věnuje představování ústředních postav české literatury dlouhodobě. Své výstavy zde měli kupříkladu František Halas, Petr Bezruč, Josef Dobrovský, Jan Zahradníček nebo vloni Oldřich Mikulášek. A to je v době, která zapomíná vlastní literaturu a zdráhá se číst, více než dobře.
