Brno - Knihovna Jiřího Mahena si dnes připomíná 90. výročí otevření. Za tu dobu urazila velký kus cesty. Od tří placených pracovníků ke 130 zaměstnancům. Od ručně psaných lístků k plně automatizovaným počítačovým katalogům.
Před devadesáti lety se Knihovna Jiřího Mahena dočkala svého slavnostního otevření. Dnešní oslavy přitom navazují na ty loňské, kdy si knihovna pro změnu připomínala 90. výročí od samotného založení. „Rada města Brna tehdy stanovila, že knihovna nemůže být otevřena dříve, než bude mít alespoň deset tisíc svazků knih. Rok a něco trvalo, než se podařilo knihy shromáždit,“ vysvětluje průtahy s otevřením knihovny její ředitelka Libuše Nivnická.
Když 20. listopadu 1922 Mahenova knihovna otvírala, měla v nabídce přes třináct tisíc svazků knih. Společně s ústředím se zároveň otvíralo hned čtrnáct poboček. Dnes má Knihovna Jiřího Mahena pod svou správou třicet samostatných poboček. „V době, kdy jsem tu začínala pracovat, tak těch poboček bylo vysoce přes padesát, v současnosti je jich tedy asi polovina,“ připomíná bývalá ředitelka Marie Huberová, která v Mahenově knihovně pracovala téměř padesát let.
Po pár letech se knihovna musela přestěhovat
Roku 1926 se knihovna stěhuje z nedostatečných prostor na roh Rašínovy a Jakubské ulice do německé dívčí školy, kde dostává pět místností. Od února 1926 je otevřena i ústřední čítárna.
Zdroj: Knihovna Jiřího Mahena
Čtyři roky po svém otevření už knihovna nabízela Brňanům více než třicet tisíc svazků. V počátcích svého působení si ale musela Mahenova knihovna vystačit se třemi zaměstnanci a jedním pracovníkem bez odměny. „Mechanizace ušetřila strašně moc knihovnické práce,“ připomíná výhody přechodu na počítače Huberová. V současné době pracuje v knihovně asi 130 zaměstnanců.
„V průměru máme za den tak sto objednávek na knihy ze skladu. Ve skladu je pak 52 schodů, když si to znásobíte, tak kolegyně musí každý den vyběhnout průměrně pět tisíc schodů,“ vypočítává manažerka služeb Lenka Typltová. Nejstarší publikací v knihovně je učebnice češtiny z roku 1822. Zajímavý je také věkový rozdíl mezi nejstarším a nejmladším čtenářem Mahenovy knihovny, a to jedno celé století. „Nejmladší čtenáříček se narodil v srpnu letošního roku a nejstarší čtenář má rok narození 1911,“ doplnila Typltová.
Mahenova knihovna nebyla vždy Mahenova
První název zněl Knihovna města Brna. Teprve v roce 1959, k dvacátému výročí úmrtí literáta, byla knihovna pokřtěna jménem Jiřího Mahena. Jistou dobu fungovala Knihovna Jiřího Mahena také jako krajská knihovna. Tuto funkci dnes plní Moravská zemská knihovna.
Nabídka Mahenovy knihovny nebyla vždy tak rozsáhlá jako dnes. „Válečné období knihovnu zasáhlo dost silně, poměrně velké množství fondů bylo totiž zakázáno. Dokonce byly knihy, které se musely stáhnout z knihovny a byly zamčeny do tmy depozitářů,“ připomněla Nivnická. Podobná situace se opakovala za minulého režimu. Až do 80. let tu dokonce fungovalo specifické oddělení politické literatury.
Dnešní podoba ústřední knihovny na Kobližné pochází ze 70. let. Až do revoluce se ale Knihovna Jiřího Mahena musela o tyto prostory dělit ještě s rybárnou, což nosům zaměstnanců i návštěvníků nedělalo zrovna dobře. Mezi lety 1998 a 2001 se ale knihovna dočkala zásadní rekonstrukce. Od té doby funguje na principu moderní informační instituce.
