Brno - Pouhé čtyři měsíce po dokončení Univerzitního kampusu v Brně-Bohunicích řeší Masarykova univerzita další reklamaci. Studenti a zaměstnanci si totiž stěžují na podivný zápach a chuť vody. Škola si proto nechala zpracovat analýzu - podle jejího závěru není problém v biologickém složení vody, špatně ale dopadl její chemický rozbor. Firma Unistav proto bude muset zkontrolovat potrubí.
Nad všemi umyvadly v šesti nejnovějších pavilonech pětimiliardového kampusu visí cedule s upozorněním, že školní voda není pitná. Stovky studentů si musí nosit vlastní pití, zaměstnanci dostávají vodu balenou. Příčina zápachu? Podle školy je na vině nejspíš špatné potrubí.
Univerzitní kampus v Brně
Stavební práce začaly v roce 2003. Celkové náklady na stavbu kampusu v Brně-Bohunicích pro 5000 studentů a 1000 akademických pracovníků dosáhly 4,972 miliardy korun. Projekt byl financován ze státního rozpočtu podporovaného úvěrem Evropské investiční banky, z vlastních zdrojů Masarykovy univerzity a z prostředků města Brna. Moderní prostory kampusu vybavené špičkovou technikou v současnosti využívají hlavně přírodověděcká, lékařská a sportovní fakulta.
„Byly zjištěny nedostatky v rozvodu především teplé vody. Budeme to řešit v rámci reklamace s dodavatelem stavby,“ uvedla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. „Očekáváme, že to řešení vzejde ze strany firmy,“ dodala.
Firma Unistav, která za funkčnost potrubí ručí, se řešení situace nebrání. „Všechny prvky, které by mohly ovlivňovat vlastnosti vody, necháme prověřit. K problému se stavíme čelně - pokud bude příčina jasně identifikována, jsme připraveni zajistit nápravu,“ řekl mluvčí firmy Marek Navrátil. „Vyřízneme některé trubky a pošleme je do odborné zkušebny,“ popsal. Společnost trvá na tom, že všechny materiály, které při stavbě kampusu použila, jsou certifikované a byly správně použity pro účel, ke kterému jsou určené.
Jiná možná vysvětlení univerzita odmítá
Spekuluje se také, zda příčina není ve skutečnosti úplně jinde. „Hlavní problém je podle mě v tom, že některé pavilony jsou málo obsazené, a tím pádem voda v potrubí lidově řečeno hnije,“ řekl v prosinci odborník na vodohospodářství Jakub Vrána z brněnského Vysokého učení technického. Vodu, která stojí v potrubí déle než sedm dní, už odborníci za pitnou nepovažují. To ale Masarykova univerzita důrazně odmítá, čeká na závěry dalších expertiz.
