Unikátní kniha mapuje třicet let dramatické tvorby brněnského studia České televize

Brno – Brněnské studio Československé televize vyrobilo mezi lety 1961 a 1991 přes pět set dramatických pořadů – od televizních inscenací přes seriály a filmy až po záznamy divadelních představení. Pedagogovi Janáčkovy akademie múzických umění Marku Hlavicovi se je podařilo všechny zanalyzovat v publikaci, která byla pokřtěná včera. Jedná se o vůbec první dílo tohoto druhu v Česku.

Kniha, která by se systematicky věnovala zkoumání televizní produkce na domácí scéně, chyběla – přitom obrazovku mají od padesátých let minulého století miliony domácností. Hlavica kromě toho, že v knize systematicky mapuje jednotlivé pořady, čtenářům přibližuje i fungování tehdejšího studia. Nezapomíná na personální obsazení, způsob přípravy a schvalování pořadů. Autor se také věnuje vlivu komunistické ideologie na televizní tvorbu. Popisuje, jak politická nálada v zemi ovlivňovala chod televizního studia a vztahy mezi jeho zaměstnanci. „Rozhodl jsem se pro to téma, protože žádná podobná kniha neexistuje, vycházejí filmy o literatuře o filmu, ale televizi se nevěnuje vůbec nikdo,“ vysvětlil svůj hlavní motiv k napsání knihy.

Brněnské televizní studio si Hlavica vybral proto, že v jihomoravské metropoli už patnáct let bydlí a zároveň proto, že bylo v jeho silách zanalyzovat jeho kompletní produkci během plánovaných tří let. „Kdybych přibral Ostravu, tak to už nezvládnu, a Prahu už vůbec ne,“ řekl autor knihy. Během půl roku nejintenzivnějšího bádání zhlédl během jednoho dne pět filmů. Každý pořad pak ještě minimálně hodinu analyzoval. „Nešlo to jinak, zvolil jsem si tento přístup. Chtěl jsem vidět všechno, nebo si alespoň přečíst scénář nebo se bavit s autory, holt bylo to dost intenzivní,“ vzpomíná Hlavica.

4 minuty
Marek Hlavica o historii ČT Brno
Zdroj: ČT24

Kniha Dramatická tvorba brněnského studia Československé televize 1961–1991 je členěna do tří časových období – 60., 70. a 80. léta. Začíná založením brněnského studia právě v roce 1961 a končí dva roky po revoluci. „Původně jsem se chtěl věnovat jenom době do listopadu 89, jenže později jsem se rozhodl zpracovat období až do zániku Československé televize a vzniku České televize, tedy do roku 1991. Chtěl jsem zachytit změny po revoluci – jak dramaturgové změnili pořady, jací tvůrci přišli a jak se tvorba proměnila,“ podotkl autor. Na současnou tvorbu televizního studia si Hlavica netroufl: „Tento výzkum musí udělat s odstupem někdo jiný za dalších dvacet let.“

Samostatné kapitoly věnuje i nejdůležitějším tvůrčím postavám brněnského studia. Během tříletého výzkumu čerpal mladý badatel z archivních materiálů a z rozhovorů s bývalými i současnými zaměstnanci a spolupracovníky brněnského studia České televize.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...