Brno – Brněnské studio Československé televize vyrobilo mezi lety 1961 a 1991 přes pět set dramatických pořadů – od televizních inscenací přes seriály a filmy až po záznamy divadelních představení. Pedagogovi Janáčkovy akademie múzických umění Marku Hlavicovi se je podařilo všechny zanalyzovat v publikaci, která byla pokřtěná včera. Jedná se o vůbec první dílo tohoto druhu v Česku.
Kniha, která by se systematicky věnovala zkoumání televizní produkce na domácí scéně, chyběla – přitom obrazovku mají od padesátých let minulého století miliony domácností. Hlavica kromě toho, že v knize systematicky mapuje jednotlivé pořady, čtenářům přibližuje i fungování tehdejšího studia. Nezapomíná na personální obsazení, způsob přípravy a schvalování pořadů. Autor se také věnuje vlivu komunistické ideologie na televizní tvorbu. Popisuje, jak politická nálada v zemi ovlivňovala chod televizního studia a vztahy mezi jeho zaměstnanci. „Rozhodl jsem se pro to téma, protože žádná podobná kniha neexistuje, vycházejí filmy o literatuře o filmu, ale televizi se nevěnuje vůbec nikdo,“ vysvětlil svůj hlavní motiv k napsání knihy.
Brněnské televizní studio si Hlavica vybral proto, že v jihomoravské metropoli už patnáct let bydlí a zároveň proto, že bylo v jeho silách zanalyzovat jeho kompletní produkci během plánovaných tří let. „Kdybych přibral Ostravu, tak to už nezvládnu, a Prahu už vůbec ne,“ řekl autor knihy. Během půl roku nejintenzivnějšího bádání zhlédl během jednoho dne pět filmů. Každý pořad pak ještě minimálně hodinu analyzoval. „Nešlo to jinak, zvolil jsem si tento přístup. Chtěl jsem vidět všechno, nebo si alespoň přečíst scénář nebo se bavit s autory, holt bylo to dost intenzivní,“ vzpomíná Hlavica.
Kniha Dramatická tvorba brněnského studia Československé televize 1961–1991 je členěna do tří časových období – 60., 70. a 80. léta. Začíná založením brněnského studia právě v roce 1961 a končí dva roky po revoluci. „Původně jsem se chtěl věnovat jenom době do listopadu 89, jenže později jsem se rozhodl zpracovat období až do zániku Československé televize a vzniku České televize, tedy do roku 1991. Chtěl jsem zachytit změny po revoluci – jak dramaturgové změnili pořady, jací tvůrci přišli a jak se tvorba proměnila,“ podotkl autor. Na současnou tvorbu televizního studia si Hlavica netroufl: „Tento výzkum musí udělat s odstupem někdo jiný za dalších dvacet let.“
Samostatné kapitoly věnuje i nejdůležitějším tvůrčím postavám brněnského studia. Během tříletého výzkumu čerpal mladý badatel z archivních materiálů a z rozhovorů s bývalými i současnými zaměstnanci a spolupracovníky brněnského studia České televize.
