Stůj, nebo střelím, ozývalo se u bunkru v Šatově

Šatov (Znojemsko) - Zabránit lidem utéct z komunistického Československa. I to byl úkol pohraničních strážníků a vojáků, kteří v Šatově na Znojemsku před rokem 1989 střežili hranice s Rakouskem. Jejich každodenní život přiblížili návštěvníkům Areálu československého opevnění armádní nadšenci. Pečlivě čistili zbraně, předváděli útok na nepřítele a došlo i na zadržení člověka, který se pokusil dostat přes „železnou oponu“. Osádka zpestřila začátek letní sezóny, v akci ji návštěvníci uvidí zase až za rok.

„Stůj, nebo střelím!“ zvolá pohraničář. Mladík, který ještě před vteřinou stříhal dráty na česko-rakouské hranici, se dává na útěk. Následuje varovný výstřel. Mladík zůstává zkoprněle stát a čeká, co bude následovat. Výjev, který jako by z oka vypadl realitě před rokem 1989, dnes mladí nadšenci předvedli návštěvníkům šatovského bunkru Zahrada.

„My jsme na sváteční dny připravili ukázky výcviku motostřeleckého družstva a také zákroky pohraniční stráže. Tento objekt v Šatově byl zapojen do sítě bunkrů, které se začlenily do obrany státu proti západnímu nepříteli,“ vysvětlil kurátor sbírky militarií brněnského Technického muzea Roman Řezníček.

3 minuty
NO COMMENT: Bunkr v Šatově obsadili nadšenci do vojenské a policejní historie
Zdroj: ČT24

Dvanáct členů Klubu vojenské a policejní historie Československo 1945-1989 předvedlo návštěvníkům každodenní život lidí, kteří hlídali česko-rakouskou hranici. Dobové zbraně a oblečení nemohlo chybět. „Já mám na sobě stejnokroj desátníka-absolventa pohraniční stráže. Ve funkci velitele čety mohl být vybaven samopalem – známým škorpionem. Kolega má zase polní ústroj vojáka motostřeleckých vojsk Československé lidové armády. V této podobě se používal zhruba od poloviny 70. let až do konce 80. let,“ popsal předseda klubu Petr Drahorád.

Fanoušci vojenské a policejní historie jsou svojí vášní ovlivněni i v soukromém životě. „Já už rok sloužím při Univerzitě obrany v Brně, takže už to není jenom koníček,“ řekl člen klubu Jakub Šimák.

„Pěchotní srub MJS3 Zahrada byl vybudován v roce 1938, ale kvůli 2. světové válce nebyl dokončen. Využívat se začal až po ní, kdy československá armáda rozhodla o reaktivaci a dovyzbrojení těchto objektů,“ popsal Řezníček. Bunkr Zahrada byl připraven do pohotovostního režimu, v případě ozbrojeného konfliktu mezi východním a západním blokem by v něm sloužilo 28 vojáků.

Armáda pěchotní srub opustila až v roce 1999, muzeum v něm vzniklo o šest let později. Od roku 2006 je v něm instalováno původní vybavení, které vojáci od 60. let do pádu komunismu používali," dodal Řezníček.

Speciální ukázková akce se sice v Šatově uskuteční až za rok, ale běžné prohlídky pěchotního srubu Zahrada a jeho okolí budou probíhat celé léto.

  • Nadšenci byli oblečení stejně jako vojáci v 70. a 80. letech autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2694/269306.jpg
  • Mladí nadšenci nabíjí v zákopu kulomet autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2694/269308.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...