Studenti dluží univerzitě za poplatky. Mnozí se dostali až do exekuce

Brno - Stále více studentů Masarykovy univerzity si prodlužuje studium. S tím ale souvisí i povinnost, za semestry navíc platit. Poplatky se liší podle jednotlivých fakult, většinou se pohybují okolo patnáct tisíc korun za semestr. Již nyní je studentů, kteří univerzitě poplatek dluží, několik stovek. Čeká je proto exekuce.

Například představitelům Filozofické fakulty už došla trpělivost. Na studijním oddělení zveřejnila počet studentů, kteří jsou v exekuci pro neplacení poplatků. Podle vyvěšených informací je aktuálně vedeno exekuční řízení s 211 osobami. Těm se potom dvanáctitisícový poplatek, který je nyní vyměřen za prodlužování studia o jeden semestr, navýší o dalších šest až devět tisíc za náklady na exekuci.

Podle mluvčí Terezy Fojtové se ale univerzita snaží takto krajním situacím vyhýbat. „Posíláme vždy minimálně tři výzvy. K exekuci přistupujeme až v nejkrajnějších případech, kdy studenti nekomunikují, ani se nedomluví na splátkovém kalendáři,“ popsala praxi Fojtová.

Za co se platí na vysokých školách?

Studenti, kteří již překročili standardní dobu studia zvýšenou o jeden rok, musí za své prodlužování zaplatit. Zadarmo je tedy možné studovat čtyři roky v bakalářském programu a tři roky v navazujícím magisterském programu.

Mezi poplatky alma mater patří také náklady za tzv. další studium. Pokud student již bakalářský obor na některé z vysokých škol v republice absolvoval, a následně opět nastoupil k bakalářskému studiu jiného oboru, musí si toto další studium financovat ze svého.

Samostatnou kapitolu tvoří poplatky za studijní programy v cizím jazyce.

Studenti Masarykovy univerzity mohou případné poplatky za studium sledovat ve svém Informačním systému. Pokud nemá student na zaplacení, lze on-line zažádat o splátkový kalendář. Jsou-li k tomu objektivní důvody, mohou požádat o snížení nebo úplné prominutí poplatků za studium. 

  • Jeden semestr prodlouženého studia na Filozofické fakultě MU bude stát 15 tisíc korun zdroj: ČT Brno
  • Knihovna Filozofické fakulty MU zdroj: ČT Brno

V loňském roce měla Masarykova univerzita získat peníze ze 7570 poplatků za studium. Většina posluchačů své závazky uhradila, ale 16 procent poplatků je stále nezaplaceno. Obecně dávají studenti přednost splátkovým kalendářům. Pouze dvě procenta neplatičů se nakonec dostala do exekuce. Nejstarší případy nezaplacených poplatků jsou z roku 2007, první exekuce vůči nim začala ale až o tři a půl roku později.

Kolik stojí prodloužené studium?

Následující částky odpovídají poplatkům za každý započatý semestr na Masarykově univerzitě od akademického roku 2013/2014 po uplynutí standardní doby studia zvýšené o jeden rok:

Filozofická fakulta - 15 000 Kč

Právnická fakulta - 15 000 Kč

Lékařská fakulta - 19 800 Kč

Přírodovědecká fakulta - 15 000 Kč

Pedagogická fakulta - 15 000 Kč

Fakulta informatiky - 24 000 Kč

Fakulta sociálních studií - 15 600 Kč

Fakulta sportovních studií - 18 000 Kč

Ekonomicko-správní fakulta - 15 000 Kč

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...