Slovanští námořníci se vzbouřili v Kotorském zálivu

Kotor - První únorový den roku se připomíná vzpoura námořníků v černohorské boce Kotorské (dnešní Kotorský záliv). Událost byla v minulosti interpretována různě. První republika ji měla za akci slovanských námořníků proti útlaku Rakouska-Uherska. Po komunistickém převratu byla zase zdůrazňovalo, že námořníky k činu inspirovala ruská bolševická revoluce z roku 1917. Ve skutečnosti chtěli námořníci jen lepší podmínky k životu na lodích.

Vzpoury se účastnilo asi 6000 zejména slovanských námořníků z několika desítek lodí v zálivu, kde byl velký přístav rakousko-uherského válečného loďstva. Vedení armády ale vzpouru kvůli nerozhodnosti vzbouřenců brzo potlačilo. Čtyři vůdci vzpoury - přerovský rodák František Raš a tři Jihoslované - byli 11. února 1918 popraveni. Rašova pamětní deska se nalézá u kotorského soudu.

Povstání rakousko-uherského válečného námořnictva v lednu a únoru 1918 na Jadranu v Boce Kotorské bylo jedním z činů protirakouského odboje. V Boce byl velký přístav válečného loďstva. Největší z lodí byla admirálská loď pancéřový křižník „St. Georg“ o výtlaku 7300 tun a s posádkou 608 námořníků; z toho bylo 67 Čechů. Na lodích byla velmi přísná morálka a námořníci měli velmi špatné podmínky. Proto se v lednu  začalo připravovat povstání. Dnem „D“ byl právě na 1. února 1918.

Povstání bylo zahájeno na St. Georg v době oběda, výstřelem z lodního děla. Rada námořníků vypracovala seznam požadavků a do čela byli zvoleni Gustaw Stomawski, František Rasch, Sanger a Dvořák. Požadavky námořníků byly, aby z Rakouska-Uherska byl vytvořen demokratický stát, byla uznána práva námořníků na sebeurčení a aby proběhla úplná demobilizace a vznikly milice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...