Brno – Dnešní jižní část města ležela až do poloviny 19. století za brněnskými městskými hradbami. V místech ulice Kopečné protékal Svratecký náhon, kvůli kterému měly pozemky pod Petrovem svoji specifickou atmosféru. Lidově se tomuto místu říkalo „brněnské Benátky“. V roce 1850 se předměstská část stala součástí Brna, což předznamenalo její další rozvoj. Už na počátku 20. století tam byla až k břehům řeky Svratky souvislá zástavba.
Důležitým prvkem rozvoje jižní části města bylo vybudování železniční tratě tzv. břeclavské dráhy. Ta protnula zahrady na Nových sadech a dala vzniknout nákladnímu nádraží s rozsáhlým skladištěm. Tím se výrazně snížila atraktivita této lokality pro bydlení. Po roce 1918 se proto v této lokalitě stavěly převážně veřejné stavby, jako například školní objekty na Křídlovické ulici nebo výrazné rozšíření areálu lázní na Kopečné.
Ve 20. letech vznikl v Brně nový regulační plán, který počítal s odsunem hlavního nádraží dále na jih a rozšířením městského centra podél Nových sadů až ke Svratce. Autoři tohoto návrhu: Bohuslav Fuchs, Josef Peňáz a František Sklenář, počítali s vybudováním promenády v místech stávající železniční trati. Centrum města by se tak podle jejich návrhu „Tangenta“ téměř zdvojnásobilo. Kvůli hospodářské a následně politické krizi ve 30. letech ale nedošlo k realizaci tohoto plánu.
- Městské lázně na Kopečné zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4766/476576.jpg
- Interiér lázní zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4766/476577.jpg
- Krematorium pohled od vstupu zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4766/476573.jpg
- Návrh brněnského krematoria zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4766/476574.jpg
V roce 1883 byl vytyčen pozemek za ulicí Celní pro tzv. Zentralfriedhof (Ústřední hřbitov), který nahradil roztroušená pohřebiště kolem brněnského centra. V meziválečné době tam vznikly dvě architektonicky významné budovy krematoria a obřadní síně. Z centra směrem ke hřbitovu byla také zřízena nová přístupová cesta – dnešní ulice Renneská, která tehdy navázala na Nové sady. Kolem nově vzniklé třídy se rozvinula i uliční síť, vybraná ve druhé polovině 30. let k výstavbě sociálního bydlení. Nově vybudovaná malobytová kolonie představovala alternativu k tzv. nouzovým koloniím.
- Základní a mateřská škola na Křídlovické ulici zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4766/476582.jpg
- Prázdné fasády na budově školy zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4766/476583.jpg
Stezka Brněnského architektonického manuálu, která vede jižní částí města je dlouhá čtyři kilometry a leží na ní dvanáct objektů. Začíná u městských lázní na Kopečné a končí na ústředním hřbitově. Tři nejzajímavější tipy okomentovala spoluautorka BAMu Lucie Valdhansová.
Městské lázně Kopečná, architekt: Bohuslav Fuchs, výstavba: 1928
Krematorium, architekt: Ernst Wiesner, výstavba: 1925-1930
Základní a mateřská škola, architekt: Bohuslav Fuchs a Josef Polášek, výstavba: 1927-1939
- Nájemní domy s malými byty zdroj: Muzeum města Brna
- Historický pohled na Renneskou třídu zdroj: Muzeum města Brna
Nájemní domy s malými byty, architekt: Bedřich Rozehnal, výstavba: 1936-1937
Po první světové válce byl v Brně nedostatek bydlení pro sociálně slabší obyvatele. Poptávka mnohokrát převyšovala nabídku, proto se objevovaly i načerno postavené chudinské osady s otřesnými hygienickými podmínkami. V novele stavebního zákona se proto stát zavázal finančně podporovat výstavbu minimálního bydlení s rozlohou bytů do 34 m². V reakci na tuto novelu byly postaveny také nájemní bytové domy podle architektonického návrhu Bedřicha Rozehnala. Krychlové budovy nabízely na každém patře čtyři minimální byty s dvěma pokoji a balkonem, který tvořil zajímavý plastický prvek na jinak hladké světlé fasádě.
- Současná budova Pedagogické fakulty MU zdroj: Muzeum města Brna
- Budova Českého státního reálného gymnázia zdroj: Muzeum města Brna
České státní reálné gymnázium, architekt: Jaroslav Syřiště, výstavba: 1927-1929
Výsledná podoba budovy Českého státního reálného gymnázia na Starém Brně odráží architektonický purismus a monumentálnost státní budovy. Průčelí je členěno vodorovnými pásy režného zdiva s okny. Z fasády symetricky vystupují boční křídla. Hlavní vstup zdůrazňuje hluboký pravoúhlý výklenek. Jediným zdobným prvkem byl státní znak se stožárem uprostřed střešní atiky, ten v současné době nahrazuje znak Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, která v budově sídlí.
- Obřadní síň Ústředního hřbitova zdroj: Muzeum města Brna
- Interiér obřadní síně zdroj: Muzeum města Brna
Obřadní síň Ústředního hřbitova, architekt: Bohuslav Fuchs a Josef Polášek, výstavba: 1925-1926
O výstavbě nového hřbitova bylo rozhodnuto už koncem 19. století, ale teprve v roce 1926 na pozemcích vznikla i obřadní síň a o několik let později také krematorium. Bohuslavu Fuchsovi pomáhal s projektem obřadní síně tehdy mladý architekt Josef Polášek. Hlavní část tvoří krychlový tvar samotné síně se čtyřmi předsunutými prostory. V nejvýraznějším z nich je pak umístěna dvojice vstupů pro veřejnost. Na povrchu budovy se střídá hladká omítka s režným zdivem. Interiéru dominují dva předsazené sloupy a jejich vertikální působení ještě umocňují úzká okna s luxfery.
