Radnice v Brně-Líšni údajně ignoruje žádosti kanceláře ombudsmana

Brno – Už čtrnáct let řeší stavební odbor na líšeňské radnici případ černé stavby. Na ruinu, která stojí hned vedle jejich domu, si stěžovali sousedé. Teď je stejnou měrou jako ilegální stavba v sousedství trápí i nečinnost úřadů. A na postup radnice si stěžuje i kancelář ombudsmana. Podle zástupkyně veřejného ochránce Jitky Seitlové odmítá úřad ombudsmanovi už půl roku poskytnout potřebné podklady. Líšeňská radnice se brání, s ombudsmanem prý spolupracuje příkladně.

„Dostali jsme tento podnět už podruhé. Jde o černou stavbu, která je řešena od roku 1998. Od té doby není stavební úřad schopen vydat povolení, které je platné, ať už by šlo o legalizaci či odstranění stavby,“ popsala zástupkyně veřejného ochránce práv Jitka Seitlová. Případ měl na stole už v roce 2009 předchozí ombudsman Otakar Motejl. Na jeho nátlak stavební odbor slíbil, že situaci napraví. 

„Vydané rozhodnutí ale bylo opět nekvalitní a stěžovatelé se nás obrátili ve chvíli, kdy 10 měsíců neměli informaci o tom, že by stavební úřad konal nějaké další kroky,“ řekla Seitlová. V tu chvíli se do kauzy opět vložila kancelář ombudsmana. Zatím ale bez výsledku. Právníci totiž nemají na základě čeho pracovat. „Od podzimu loňského roku žádáme stavební úřad i starostu, jenž je v čele radnice, a tedy i úřadu, aby nám poslali podklady. Na dopisy, které jsme poslali v březnu a v dubnu, stavební úřad ani pan starosta nereaguje. Neodpovídá ani na telefony a neposkytli nám žádné dokumenty,“ stěžovala si Seitlová. 

Hovoří zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová (zdroj: ČT24)

Ombudsman má přitom ze zákona právo s vědomím vedoucích úřadů, a to i bez předchozího upozornění, vstupovat do všech úředních prostor. Na takovéto inspekci může nahlížet do spisů a ptát se zaměstnanců. Úřady jsou povinny ochránci poskytnout informace a vysvětlení, předložit spisy či provést důkazy, které ombudsman navrhne. „Všechny státní orgány a osoby vykonávající veřejnou správu jsou v mezích své působnosti povinny poskytovat ochránci při šetření pomoc, kterou si vyžádá,“ stojí v zákoně o veřejném ochránci práv. 

Radnice se brání: spolupracujeme příkladně 

Vedení Líšně o problému s černou stavbou ví. „Na tu stavbu nebylo vydáno stavební povolení, nebyla ani nikdy zkolaudovaná. Už několikrát padlo rozhodnutí o odstranění stavby, ale bylo vždy pozastaveno, například kvůli odvolání,“ řekl starosta Líšně Břetislav Štefan (ČSSD) a dodal, že se radnice snaží o odstranění ilegální stavby. Sama ale musí jít legální cestou. Výtce stran komunikace se starosta brání. „Pokud vím, vždy jsme ombudsmanovi vyhověli. Prodlení může být způsobeno horší personální situací na odboru. Vedoucí stavebního odboru, která tyto kauzy řeší, je totiž dlouhodobě nemocná,“ uvedl Štefan (ČSSD). Jeho slova potvrzuje i tajemnice Irena Sehnalová. „To, že bychom nespolupracovali s ombudsmanem, není pravda. Nikomu tak rozsáhle a tak často neodpovídáme,“ hájila úřad Sehnalová.

Líšeňská radnice přitom podobné kritice nečelí poprvé. Výtky na její adresu směřovaly i v době, kdy Líšní cloumaly emoce kvůli kácení oblíbeného borového hájku. Tehdy občanské sdružení a část místních bojovali proti nové výstavbě na úkor zeleně a líšeňský úřad si vysloužil anticenu Zavřeno. Podle zákona úředníci ombudsmanovi odpovědět musí, pokud to ale neudělají, nemá je ochránce jak potrestat – nanejvýš tím, že o prohřešku poví médiím. 

Čím se ombudsman zabývá?

Působnost ombudsmana upravuje Zákon o veřejném ochránci práv. Podle něj je oprávněn zabývat se stížnostmi na jednání úřadů a ministerstev, policie, armády, vězeňské služby, České národní banky, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, zdravotních pojišťoven, orgánů soudu a státního zastupitelství (v tomto případě ale nesmí řešit samotné rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jde spíš o průtahy v řízení).

Ombudsman se naopak nesmí plést do působnosti Parlamentu, prezidenta republiky a vlády, Nejvyššího kontrolního úřadu, zpravodajských služeb a orgánů činných v trestním řízení.

Ochránce může vést nezávislá šetření, a to i z vlastní iniciativy, ale nemůže nahrazovat činnost orgánů státní správy a nemůže rušit nebo měnit jejich rozhodnutí. Při zjištění pochybení však může od úřadů či institucí požadovat, aby zjednaly nápravu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...