Brno - Radní z Brna-střed oživili nápad na rozšíření parku na Kraví Hoře. A to až na pětinásobek současné rozlohy. Ačkoli má návrh podporu obyvatel, naráží na skutečnost, že prostranství zabírá areál Vysokého učení technického (VUT) a především rozsáhlé zahrádkářské kolonie. Radní věří, že se dohodnou. Se zvětšováním parku by se tak mohlo začít už příští rok na jaře.
Radní chtějí rozšířit park na Kraví hoře. Na úkor zahrádkářů
Zahrádky jsou oplocené a slouží pouze jejich nájemníkům. Park je naopak pro všechny. To jsou argumenty, které používá vedení Brna-střed proto, aby rozšířilo veřejné zelené plochy na Kraví Hoře na úkor zahrádkářů. „I nadále tak prostor zůstane zelenými plícemi města. Ovšem s tím rozdílem, že bude sloužit všem,“ vysvětlil snahu radnice starosta městské části Brno-střed Libor Šťástka (ODS) s tím, že k tomuto kroku má městská část podporu občanských sdružení z Kraví Hory.
Pro rozšíření parku byli i obyvatelé centra Brna, které Česká televize oslovila přímo v parku. „Určitě bych byla pro. Zelených ploch ve středu města není nikdy dost. Pro děti je toho tady pořád málo,“ nechala se například slyšet Petra Hoplíčková, která v okolí Kraví Hory bydlí.
Vedení městské části oživilo myšlenku rozšíření parku až na pětinásobek současné plochy při příležitosti jeho plánované rekonstrukce. Brno-střed letos investuje do modernizace a vybudování dětského hřiště, dvou sportovišť a jezírka celkem 3,7 milionu korun.
Zahrádkáři se svých pozemků vzdát nechtějí
Park se ale nemá kam rozšiřovat. Volná plocha totiž v jeho sousedství chybí. Zdejší zahrádkářská kolonie zabírá plochu 30 tisíc metrů čtverečních a areál VUT dalších 18 tisíc. A právě zahrádkářům se samozřejmě plány na ozšíření parku nelíbí.
Pochybují i o argumentech starosty Šťástky. „V osadě Kraví Hora I je 153 zahrádek. Průměrně každou zahrádku využívají tři až čtyři lidé. Pravidelně tu tak relaxuje na pět set lidí,“ vypočítává zahrádkář a správce tamního tenisového kurtu Pavel Krejzek.
„Na druhé straně do parku chodí jen několik pejskařů. Toto využití pozemku je proto výhodnější,“ argumentuje za zachování stávajících zahrádek Krejzek.
2 minuty
Zahrádkáři Pavel Krejzek a Alena Kočková hovoří o kolonii na Kraví Hoře
Starosta Šťástka ale doufá, že se s představiteli VUT i se zahrádkáři dohodne na náhradách. „Budu jednat se starosty jiných městských částí, zda by neposkytli náhradou pozemky na zahrádky. V centru Brna už bohužel nejsou,“ popsal plány Šťástka.
Předseda brněnského sdružení Českého zahrádkářského svazu Martin Říha je ale k takovému řešení skeptický. Tolik volných zahrádek, aby se mohli přestěhovat všichni z Kraví Hory, podle něj v Brně určitě není. Už teď je jich nedostatek. „Máme databázi zahrádkových parcel. Aktuálně jich několik volných je, ale jejich počet je menší než počet současných zájemců,“ vysvětlil Říha.
GALERIE
Na každou zahrádku chodí relaxovat v průměru 3 až 4 lidé
Memento: Zarůstající plocha u Mendelova náměstí
Brněnští zahrádkáři navíc odkazují na jednu nedávnou zkušenost, která jim dává za pravdu. Ještě před pěti lety fungovala mála kolonie o patnácti zahrádkách nedaleko Mendelova náměstí. Nyní je na jejím místě neudržované a zarostlé prostranství.
Město na jejich místě chtělo postavit studentské koleje nebo obytný dům. Nic z toho se dosud ale nestalo. „Bydleli tu jen bezdomovci a teď tu není nic,“ posteskla si Olga Říhová, která u Mendlova náměstí také dříve zahrádkařila. „Pět zahrádkářů se přestěhovalo na náhradní pozemky v Žabovřeskách, zbytek už nikam nechtěl,“ doplnila.