Přihlíželi násilí, které skončilo smrtí Vietnamce. Dostali tři roky

Brno - Brněnský krajský soud dnes opětovně projednal případ policistů Jarmila Šimoníka a Františka Jaroše, kteří byli v lednu před dvěma roky přítomni v Brně při zásahu proti Vietnamci, který měl pod vlivem drog dělat výtržnosti v bytě. Ten zemřel poté, co byl napaden sousedkou Kateřinou Slavíčkovou a policistou Josefem Srnským, kteří od Vrchního soudu odnesli vysoké tresty. Vrchnímu soudu se v případě Šimoníka a Jaroše nelíbil podmínečný trest a tak musel krajský soud posoudit věc znovu. Dnes proto oběma „přihlížejícím“  policistům shodně udělil tříletý nepodmíněný trest za usmrcení z nedbalosti a zákaz činnosti v ozbrojených sborech a u policie na pět let.

Důvod nového rozhodnutí je podle soudkyně Jaroslavy Bartošové zjevný. Přihlíželi a nezasáhli ve chvíli, když Srnský Vietnamce udeřil obuškem, kopl ho a když se sousedka Slavíčková ptala, zda si do muže může kopnout také, neohradili se. „Přestože byli přítomni útokům, oba obžalovaní neučinili žádná opatření směřující k lékařskému ošetření poškozeného a neposkytli ani informace o jeho zdravotním stavu,“ uvedla soudkyně ve svém zdůvodnění.

Obžalovaným nijak nepomohlo ani to, že se dnes pokusili před soudem změnit výpověď a jinými slovy řekli, že u fyzického napadení vlastně nebyli. Byly podle nich totiž situace, kdy dění v bytě v Körnerove ulici nevěnovali pozornost. „Měl jsem zdravotní problémy, bolel mě zub, nebyl jsem na sto procent koncentrovaný, k Lamovi jsem stál zády,“ tvrdil například Šimoník. „Na místě jsem si vyřizoval soukromé hovory a psal smsky. A také jsem chodil ven komunikovat s operačním důstojníkem,“ přiznal naopak Jaroš.

2 minuty
Reportáž Petra Albrechta
Zdroj: ČT24

Právě Jarošovi přitom uškodil také fakt, že během výkonu své profese při zásazích od roku 2009 vůči zadrženým jiného etnika dopouštět bezdůvodně agrese a posměšků. Navíc podle zprávy policejní inspekce prý doma přechovával neonacistické a neofasistické materiály a podle zavěrů vyšetrovatelů je nakloněn ideologii Adolfa Hitlera a Třetí říše. Přestože se Jaroš snažil dnes u soudu svůj obdiv k fašismu vyvrátit, soudkyni nepřesvědčil. Oběma mužům k trestu vězení přikázala také uhradit pěti pozůstalým po Lamovi odškodné. Všichni čtyři tak budou muset zaplatit společným dílem dvakrát 240 tisíc korun a třikrát 175 tisíc korun pozůstalým dětem. Statní zástupce i oba obžalovaní si nechali lhůtu na rozmyšlenou kvůli případnému odvolání.

Případ se stal v lednu roku 2009, když byla policejní hlídka ve složení Srnský, Šimoník a Jaroš byla přivolána do jednoho bytu v Brně s tím, že v něm Vietnamec omámený drogami dělá výtržnosti. Při zásahu Srnský a oznamovatelka - sousedka Slavíčková - cizince napadli a zbili. Muž přitom utrpěl rozsáhlá vnitřní zranění, jimž později v celé předběžného zadržení podlehl.

Při procesu v Brně dostal Srnský 3,5 a Slavíčková 2,5 roku. Olomoucký vrchní soud jim však tresty zpřísnil na deset a osm let vězení. Dvojice Šimoník a Jaroš dostala podmínku za to, že proti bití nezakročila. Vrchní soud tyto verdikty zrušil. A vzkázal krajskému soudu v Brně, aby znovu posoudil všechny důkazy.

Policista Josef Srnský u soudu
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...