Priessnitzova hrobka je přístupná veřejnosti

Jeseník – Jesenické lázně otevřely hrobku svého zakladatele Vincence Priessnitze. Lidé si ji můžou prohlédnout jen několikrát v roce nyní mimořádně i o Velikonocích. „Vodní doktor“, jak se Priessnitzovi říkalo, založil nad městem v roce 1822 první vodoléčebný ústav na světě. Nejvýznamnější z jesenických rodáků zemřel o 29 let později.

V horním patře je kaple, v suterénu krypta – drobná sakrální stavba stojí ve svahu u lázeňské promenády. Už přes 20 let ji střeží Jan Kratěna. V kryptě stojí tři rakve. V největší je pochovaný Priessnitz, vedle leží jeho žena Sofie a v nejmenší truhle pak jedno z jejich tří předčasně zesnulých dětí.

Obchodní ředitel Priessnitzových léčebných lázní Tomáš Rak informoval, že hrobka stojí v lázních 160 let a veřejnosti se otvírá třikrát až pětkrát do roka. Za bývalého režimu se o hrobku nikdo nestaral. Jan Kratěna ji objevil ve velmi zanedbaném stavu. Zatékalo do ní a nejmenší rakev dokonce plavala v nánosech bahna.

Reportáž Andrey Švubové (zdroj: ČT24)

Následovaly další práce. Jan Kratěna hrobku vyčistil, vymaloval, položil dlažbu a postavil schody. Občas mu pomáhali odborníci, jindy zase pacienti. Dnes tu při jedinečných příležitostech provádí turisty. Asi 300 metrů od hrobky stojí rodný dům Priessnitze. I do něj mohou turisté nahlédnout, je v něm stálá expozice věnovaná vodoléčebným praktikám.

Voda, vzduch, pohyb – to byl základ Priessnitzovy léčby. Zdejší lázně vycházejí z jeho odkazu dodnes. Nejčastěji sem přijíždějí lidé s poruchami psychiky. Od letošního roku nově i pacienti s onkologickým onemocněním, lupénkou a dětskou obezitou. Voda má blahodárné účinky na všechny z nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...