Před 44 lety se upálil Jan Zajíc. Studenti o něm natočili dokument

Dne 25. února 1969 se na Václavském náměstí v Praze upálil student šumperské průmyslovky z Vítkova Jan Zajíc. Bylo to šest týdnů poté, co se na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy polil hořlavinou, zapálil a v bolestech zemřel Jan Palach. Zajíc byl druhý a lidé o jeho činu ví daleko méně než o Palachově. Pochodeň číslo 2 je název ojedinělého dokumentu, který o Janu Zajícovi natočili studenti oboru Audiovizuální tvorby Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě.

Film je součástí cyklu krátkých dokumentů Sami proti zlu, který iniciovalo občanské sdružení PANT, jež provozuje výukový portál moderni-dejiny.cz. Cílem je podpořit kvalitní výuku soudobých dějin na středních a základních školách. Právě dnes, v den výročí Zajícovy smrti, křtí PANT se svými spolupracovníky další sérii dokumentů určených hlavně pro školy, který se jmenuje Dějiny na vlastní kůži.

O Zajícovi točil už v roce 1992 televizní film režisér Ivo Trajkov. Film s názvem Jan popisuje mimo jiné, jak je tento student zasažen zprávou o smrti Jana Palacha a zároveň zklamán chováním lidí.

Dokument Pochodeň č. 2 uspěl na filmovém festivalu EkoFilm v Ostravě, kde společně s filmem Holocaust v životě Luďka Eliáše, na kterém rovněž významně pracovali opavští studenti, získal hlavní cenu v sekci Člověk a společnost.

Studenti se podíleli na scénáři, vedli rozhovory s respondenty. Režii měla absolventka FAMU a opavského Institutu tvůrčí fotografie Klára Řezníčková. Nápad zapojit studenty do výroby výukových dokumentů dostala a uskutečnila vedoucí oddělení Audiovizuální tvorby Slezské univerzity v Opavě Monika Horsáková. „Dokument o Janu Zajícovi je založen na velmi lidsky i emočně silných výpovědích jeho bratra Jaroslava a sestry Marty. S časovým odstupem nahlížejí na čin svého bratra, přibližují dobu lámání charakterů lidí a vzpomínají také na to, jak Janův čin ovlivnil jejich budoucnost v normalizačním Československu,“ uvedla Monika Horsáková. Dodala, že práce na filmech je pro studenty vynikající praxe, natáčení s pamětníky osobně často nezapomenutelným zážitkem.

Původně měl tým natáčet pouze výpověď Janova bratra Jaroslava, který ale sám navrhl, aby přizvali i jeho sestru Martu. „Je zajímavé, že se staví k bratrově činu jinak. Jaroslav jej neschvaluje, Marta zase tvrdí, že ona by bratra nikdy nemohla odsoudit, protože cítila stejně, ona by prý ale k takovému činu nikdy nenašla odvahu,“ přibližuje film Monika Horsáková.

Občanské sdružení PANT dnes pokřtí v ostravském Antikvariátu a klubu Fiducia sérii filmů Dějiny na vlastní kůži. „Promítneme si také dva snímky, a sice Sudety - protrhnout vrstvu lhostejnosti a Listopad 1989 očima Jana Urbana,“ uvedl předseda PANTU Petr Pánek. Přijede také novinář a zakladatel Občanského fóra Jana Urban.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...