Ostrava - V Česku žije kolem sto padesáti tisíc zrakově postižených. Jen malá část z nich si ale dokáže najít práci. I přesto, že jim občanská sdružení pomáhají zvyšovat si kvalifikaci, na trhu práce jsou spíš neúspěšní.
Práce pro nevidomé je velmi málo
Petr Vala skoro nevidí. Jeho pohled na svět je díky tomu velmi rozostřený. A do budoucna může o zrak přijít úplně. Přesto se mu podařilo najít práci – otevřel si vlastní masérské studio. „Odborníci mi řekli, že mám cit v rukách. Když člověk ztrácí zrak, tak to přidá zase na tom hmatu,“ vysvětluje své rozhodnutí pracovat jako masér Petr Vala.
Stejnou diagnózu má i Ladislav Holba. Než začal jezdit besedovat po školkách o životě nevidomých, hledal práci hlavně v chráněných dílnách a chtěl dělat i obchodního zástupce. Nic mu ale nevyšlo. „Já jsem hledal tu práci bezmála tři roky a obešel jsem víc jak padesát míst,“ upozorňuje na situaci nevidomých dnes sociální pracovník Ladislav Holba.
Řada zrakově postižených už ale na hledání práce rezignovala, protože jim chybí motivace. Častý nezájem ze strany zaměstnavatelů jim bere naději. „Zaměstnavatelé většinou neví, jakou nevidomý člověk potřebuje úpravu pracoviště, jestli potřebuje nějaké kompenzační pomůcky,“ vyjmenovává některé obtíže při zaměstnávání nevidomých manažerka sdružení KAFIRA Lenka Svobodová.
Aby byly šance zrakově handicapovaných na trhu práce co největší, měli by hlavně umět pracovat s počítačem. S tím jim pomáhá třeba opavské sdružení KAFIRA. Jenže ani to často nestačí. Problém najít práci mají všichni handicapovaní, bez ohledu na druh postižení. Úřad práce eviduje v Česku skoro šedesát čtyři tisíce zdravotně postižených, volných míst je jen pro šest procent z nich.