Po výbuchu v Krásném Březně následoval masakr německého obyvatelstva

Ústí nad Labem - V Krásném Březně 31. července 1945 v půl čtvrté odpoledne explodoval muniční sklad. Výbuch, při němž zahynulo 27 lidí a desítky dalších byly zraněny, měl mít další tragické následky. Vzápětí po něm se v ulicích města rozpoutal masakr místního německého obyvatelstva. Oběti byly stříleny, ubíjeny, ale také topeny, řada z nich byla shozena z Benešova mostu do Labe. Přesný počet mrtvých dodnes není znám, podle historiků však tehdy zahynulo minimálně 43 lidí, maximálně 100. Jejich smrt měla být odplatou za výbuch v továrně, označený za německou sabotáž.

Dne 31.7.1945 vydala ČTK informaci, že toho dne odpoledne vznikl v bývalé kabelovně v Ústí nad Labem ve čtvrti Krásné Březno požár, který se v krátké době rozšířil i na další průmyslové podniky a ostatní část uvedené městské čtvrti. Do Ústí nad Labem byly poslány pohotovostní oddíly SNB a vojska. Ministerstvo zdravotnictví a Červený kříž vypravily do města zdravotní a sanitní oddíly. Veškerá bezpečnostní opatření byla neprodleně učiněna. Místní obyvatelé německé národnosti byli zajištěni. Ve městě byl obnoven klid.

Rozhovor s Martinem Krskem (zdroj: ČT24)


Exploze ve skladu pokračovaly i v průběhu noci

Zpráva působila na veřejnosti jako šok. Věta o zajištění občanů německé národnosti pouze leccos napovídá o možných pachatelích, avšak je chápána jako přímé obvinění, když v prvních hodinách nemohly být a také ani nebyly známy okolnosti vzniku požáru a následovného výbuchu. Další zpráva ČTK z 1. srpna uvádí, že oheň zažehla série výbuchů ve skladu munice - exploze pokračovaly sice dlouho do noci a požáry byly uhašeny až k ránu, ale spojenému a často nadlidskému úsilí členů Sboru národní bezpečnosti, vojska a hasičských sborů z Ústí i okolí se podařilo situaci úplně zvládnout.

Tisk povětšinou cituje výpověď velitele strážnice v muničním skladu Jermana, že o život přišel rotmistr Čapek a vojín Šmejkal, ale podle předběžného zjištění zahynulo v objektu ještě asi 25 mužů a žen. ČTK pak uvádí, že ze 49 raněných bylo 39 Čechů (z toho 4 vojáci) a 10 Němců. Všichni byli převezeni do ústecké nemocnice a 8 jich bylo propuštěno do domácího ošetření.

Tehdejší ministr vnitra Václav Nosek:

„Ke katastrofě došlo v obvodu města, kde převážně bydlí český pracující lid.. Musíme být tvrdí, ale nevinní nesmí trpět! Nestrpíme, aby řádila ulice, nýbrž usilujeme o to, aby vše šlo svým plánovitým chodem za součinnosti našich bezpečnostních orgánů v zájmu našeho národa a republiky.. Vláda nás zmocnila, projednat zde - budou-li náznaky, že zdejší událost je dílem nacistů - zostřit postup proti nim, proto zdejší okresní správní komise tento návrh vlády uváží, učiní sama rozhodnutí o jejich urychleném transferu a provede jej případně za spoluúčasti armády.“


Problémem zůstává, že jednoznačné příčiny výbuchu muničního skladiště ani následného vraždění nebyly nikdy prokázány. Vzhledem k tomu, jak těsně za sebou obě události následovaly, je nepravděpodobné, že by masakr byl „spravedlivou“ reakcí na explozi. Vyšetřování obou incidentů bylo znemožněno i kvůli jejich propagandistickému zneužití z obou stran. Němci pogrom označili za „sudetské Lidice“, česká strana detonaci za zákeřnou akci nacistického Wehrwolfu. Mnoho zastánců má však i teorie, že řetěz tragédií spustila pouhá nešťastná náhoda.

Již v roce 1945 ale můžeme nalézt spoluviníka, a to divizního generála Ludvíka Svobodu, který toleroval a nezakázal zabránit svážení nebezpečné munice do hustě obydleného předměstí krajského města. Vezmeme-li v úvahu jeho nacionalistickou zaujatost a jeho obdiv ke stalinskému řešení národnostních otázek, pak se naskýtá otázka, zda nemohl byt iniciátorem plánu, jak výbuchem rozhojnit vášně a urychlit divoké odsuny, které již z jeho iniciativy probíhaly a působit na státníky jednajících na zámku Cecilienhof, aby požehnali transfer, vyhnání či vysídlení Němců ze zemí budoucího Stalinova samoděržaví. Dosud není také zodpovězená role OBZ a také role iniciátora Brněnského pochodu smrti Bedřicha Pokorného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...