Bukovany - Zbrusu nová moderní kaple vzniká v Bukovanech na Hodonínsku. Nápad postavit svatostánek nevznikl v hlavách místních, ale podnikatele a tamního rodáka Josefa Kouřila, který stavbu i platí. Kaple Jana Pavla II. by měla být vysvěcena 20. října. Její mecenáš doufá, že tak zanechá odkaz budoucím generacím a hlavně pomůže místním, kteří dnes musí do kostela dojíždět.
Málokterá obec má takové štěstí na rodáky jako Bukovany na Hodonínsku. Tamní rodák, podnikatel Josef Kouřil, nejen že na své kořeny nezapomněl, ale ze svých peněz se snaží obec zvelebovat. Teď díky němu vzniká v centru Bukovan nová kaple.
„Když mi moje maminka vykládala, jak tady už dvakrát na kostel vybírali - za první republiky a pak po válce - a nikdy se to nepovedlo, viděl jsem v jejích očích trošku smutek. Tak jsem si říkal, že jestli mi osud dopřál něco dobrého udělat, budu se snažit pro Bukovany pokračovat ve své aktivitě,“ uvedl Kouřil, který už v obci postavil repliku větrného mlýna.
Mecenáš z hračkářství
„Ta cesta byla hodně dlouhá. S podnikáním jsem začal v roce 1990, kdy jsem vzal starou stodesítku škodovku a vyjel jsem do Evropy. To bylo v té době jako malý zázrak,“ vzpomíná Josef Kouřil na své podnikatelské začátky. Projel západní Evropu od Švédska až po Holandsko. „Tam jsem shodou okolností potkal jednoho důležitého člověka v mém životě, který mě seznámil s druhým a teprve ten třetí Holanďan byl ten pravý,“ pokračuje Kouřil. S novým společníkem založil firmu na výrobu hraček a obchodování s nimi.
„Ten nápad vznikl na lodi v Severním moři, když jsem kormidloval loď toho třetího Holanďana a oni se mě ptali, v čem bych teda chtěl dál podnikat. Já jsem stál u kormidla a řekl jsem, že by to třeba mohly být hračky,“ řekl Kouřil.
Jeho firma WIKI Kyjov uspěla víc, než čekal. „Velmi slušně mě to uživí. Nejen mě, ale i dalších 300 lidí. Po asi 12 letech byla situace taková, že mi umožnila nejen soustředit se na firmu, ale dělat i určité věci ve prospěch ostatních lidí,“ dodal podnikatel, jež si první přání splnil před necelými deseti lety - tolik miloval holandské mlýny, že chtěl také jeden mít. Proto na kopci u Bukovan v roce 2004 takový postavil. V nejvyšším patře se nachází vyhlídková terasa, ze které je při dobrém počasí vidět do Vídně, na Javorníky, Chřiby, na Babí lom nebo Ždánický les. A aby se výhledem nekochal sám, i repliku mlýna otevřel veřejnosti.
Josef Kouřil má ještě jeden velký sen – v bukovanském lomu by chtěl vybudovat amfiteátr, kde by se v létě hrálo divadlo a konaly koncerty.
Kaple se začala stavět před rokem a letos na podzim by měla začít sloužit věřícím. „Na arcibiskupství olomouckém je už nahlášeno svěcení na 20. října,“ potvrdil Kouřil. Kaple ponese jméno Jana Pavla II. To kvůli relikvii s kapkou papežovy krve, která bude v kapli uložena. „Největší podíl na tom měl arcibiskup Jan Graubner. Kapka krve je na kusu látky, uzavřená v ozdobné krabičce,“ popsala relikvii starostka Bukovan Jana Šimečková (ODS).
Relikvie není jediným „pokladem“, který bude v kapli uložen. Bude v ní i schránka s dobovými dokumenty. „Pan Kouřil mě požádal, abych nachystala nějaké doklady a zajímavosti z historie Bukovan. Od schránky budou tři klíče – jeden bude mít starosta, další rodina Kouřilova a třetí bude mít děkanát,“ vysvětlila starostka.
Prolínání historie s budoucností je i jedna z věcí, která fascinuje samotného mecenáše Josefa Kouřila. „Za sto let, až to někdo otevře, budou tam doklady o tom, jak jsme žili, kdo byl ten, koho to napadlo. Na rozdíl od průběžných věcí, ať už je to sport, kultura, což je jistě taky důležité. Ale já jsem se dal prostě touto cestou,“ dodal Kouřil.
Osm století bez kaple
Svatostánek chybí v Bukovanech už téměř osm set let. „Už v roce 1935 byla snaha uspořádat sbírku pro kostel. Pak přišla válka a všechno se to rozplynulo. Druhá snaha byla v roce 1946, nakonec se finanční prostředky poukázaly do Kyjova na opravu střechy tamního kostela,“ vysvětlila starostka.
Věřící z Bukovan proto navštěvují kostely v Kyjově a Bohuslavicích. Nová kaple nejen zruší nutnost dojíždění, ale umožní i to, aby se v obci po letech konaly svatby a pohřby.
